Návrh novely ústavního zákona, s nímž v létě přišli zelení, má členy dolní i horní komory postavit na roveň ostatním občanům. Má jim nechat ochranu pouze v případě projevů ve Sněmovně či v Senátu. Češi v Parlamentu zatím požívají výsady, která v takovém rozsahu téměř nemá v Evropě obdoby.

Jakákoliv změna by znamenala sáhnout do ústavy. Proto je třeba nejméně 120 hlasů z dvou set. Podle politiků ostatních parlamentních stran je zřejmé, že i tentokrát zůstane iniciativa jen na papíře.

V případě policejní žádosti o stíhání tak budou opět hlasovat kolegové podezřelého poslance či senátora. Naposledy tomu tak bylo v případě Petra Wolfa. V historii ČR bylo zatím vydáno policii 17 zákonodárců, zatímco 12 nikoliv.

Předseda čtyřčlenného klubu zelených Přemysl Rabas si výsledek nynějšího hlasování o novele netroufl odhadnout: „Když pánbu dopustí, i motyka spustí,“ řekl Právu. Podle něho vyjednávají o podpoře, ale „jasno nemají“.

Některým politikům vadí, že s návrhem přišli právě zelení, kteří „si tak honí triko před volbami“. Zásah do poslanecké a senátorské imunity, kterou voliči kritizují, by jim dal silné předvolební heslo v jejich boji o záchranu o zastoupení v parlamentu.

Potápějící se zelení se hájí, že v bývalé koalici s ODS a lidovci pro svůj návrh podporu nezískali, tak ho předložili až nyní samostatně.

Podpora od TOP 09

Šéf soc. dem. klubu Bohuslav Sobotka potvrdil, že se na ně zelení obrátili. ČSSD má ale jinou představu: úplně zrušit jen přestupkovou imunitu, ale trestní imunitu omezit pouze na dobu výkonu mandátu. To by ústupek od nynější bezbřehé imunity sice byl, ale pořád by to znamenalo, že poslanec a senátor je chráněn i mimo zdi Parlamentu.

„Trestní stíhání by tak pro daný skutek nemělo být vyloučeno navždy, ale jen v příslušném volebním období. Náš názor je tedy odlišný, nicméně jsme připraveni návrh podpořit tak, aby prošel do dalšího projednávání,“ řekl Právu Sobotka.

Nicméně postup návrhu do druhého kola neznamená ještě změnu. Legislativní proces je mnohem delší. Po případném jarním schválení ve třetím čtení by předloha šla do Senátu a ani tam vůle po zkrácení imunity není valná.

S jednoznačnou podporou mohou zelení počítat jen u TOP 09. Vlasta Parkanová Právu řekla: „Má to naši jasnou podporu, ale abych si dělala iluzi, že to projde, to si opravdu nedělám.“

Ani další poslanec TOP 09, Pavel Severa, nemá s omezením imunity jen na výroky ve Sněmovně žádný problém. Nicméně o žádném vyjednávání o případné podpoře tohoto návrhu se zástupci TOP 09 neví.

Parlamentní historie zaznamenala již desítky pokusů omezit nejprovokativnější z výhod poslanců a senátorů. Úplné zrušení přestupkové a trestní imunity však nikdy neprošlo. Zákonodárci připustili pouze kosmetickou změnu: poslanci a senátoři mají v případě přestupků na výběr, zda se nechají potrestat jako každý jiný občan příslušným přestupkovým orgánem, nebo jestli podstoupí řízení před mandátovým a imunitním výborem své komory. V otázce trestní odpovědnosti záleželo vždy na rozhodnutí komory, zda poslance či senátora vydá k trestnímu stíhání. Odmítnutí znamená, že provinilec nesmí být už nikdy pro tento čin stíhán.

Jednání nezaznamenal šéf klubu KSČM Pavel Kováčik, ani místopředseda poslanců ODS Jan Bürgermeister.

„Kdybych si měl tipnout, tak ta záležitost neprojde,“ reagoval Kováčik s tím, že komunisté ale obecně nějaké omezení imunity podporují.

Podle Bürgermeistra „je to hledání tématu pro zelené“. Připomněl, že s návrhem přišli až těsně před plánovanými předčasnými volbami, kdy bylo zřejmé, že se Sněmovna k tématu vůbec nedostane.

„Myslím, že je dobré to podporovat. Současné uspořádání sil ale ve Sněmovně nesvědčí debatám o ústavě. Myslím, že to čeká na novou politickou reprezentaci,“ odsunuje Bürgermeister případné rozhodování až na poslance po volbách.

Jeho stranická kolegyně, místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, již v létě omezila svůj komentář k návrhu na prohlášení: „Je to marný pokus.“