Hlavní obsah

Smlouva na dobu určitou jen po dva roky

PRAHA

Zaměstnanci mohou od ledna pracovat se smlouvou na dobu určitou pouze po dva roky. Pak by měli dostat smlouvu na dobu neurčitou, rozhodli poslanci. Sněmovna schválila příslušnou novelu zákoníku práce, kterou nyní projedná Senát a musí podepsat prezident Václav Klaus, aby od ledna vstoupila v platnost.

Článek

Poslanci tímto ustanovením chtějí vymýtit řetězení krátkodobých smluv. Někteří zaměstnavatelé totiž s pracovníky sjednávají pouze smlouvy na dobu jednoho roku. Takoví zaměstnanci jsou však znevýhodněni při sjednávání hypoték, leasingů či jiných půjček.

Novela počítá i s tzv. konkurenční doložkou. Podle níž může zaměstnavatel uzavřít dohodu, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po skončení pracovního poměru nebude následující rok pracovat v oboru zaměstnavatele. Ten však musí pracovníkovi po dobu uvedenou v dohodě vyplácet měsíčně peněžitou náhradu v minimální výši průměrného výdělku.

Novela zákoníku práce rovněž nově definuje pojem sexuální obtěžování. Proti zanesení tohoto pojmu do zákoníku práce již dříve vystoupili někteří poslanci opozice. "Náš právní řád pojem sexuální obtěžování zatím vůbec nezná a myslím, že zavádění tohoto pojmu nejdříve do zákoníku práce je z právního hlediska přinejmenším velmi pochybný počin," uvedla v rozhovoru pro Právo poslankyně a stínová ministryně ODS Alena Páralová.

DEFINICE SEXUÁLNÍHO OBTĚŽOVÁNÍ
Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti, nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
Text z poslanci schválené novely zákoníku práce. Zdroj: psp.cz

Zaměstnavatelé nebudou muset přispívat na činnost odborů, jak požadoval návrh ČSSD. Poslanci požadovali, aby zaměstnavatelé přispívali na činnost odborů částkou 0,3 procenta z ročního objemu mzdových prostředků. Tento návrh Sněmovna zamítla. Pro nebyli ani někteří poslanci vládní sociální demokracie.

Reklama

Výběr článků

Načítám