V současné době totiž legislativa policii umožňuje v těchto případech nad oznamovateli přimhouřit oko, jenže nový trestní zákon, platný od 1. ledna, ustanovení o tzv. účinné lítosti vypouští a detektivové tak budou muset případného oznamovatele okamžitě začít stíhat.

Například tomu, kdo úplatek přijal, bude hrozit až dvanáctileté vězení. Ten, kdo naopak podplácí, může dostat od soudu až pět let.

„Pokud bude vědět, že si tím přivodí obvinění, samozřejmě to ovlivní jeho chování a úplatky nahlásit vůbec nepřijde,“ řekl k tomu Právu mluvčí protikorupčního útvaru policie Roman Skřepek.

Zároveň dodal, že dosavadní praxe, která v případě bezodkladného nahlášení korupce zajišťuje oznamovateli beztrestnost, je při vyšetřování úplatkářství často využívána.

„Je to jedna z cest, jak zajistit důležité důkazy a svědky. Toto ustanovení nám bude rozhodně chybět,“ vysvětlil mluvčí detektivů.

Změna se netýká případů, kdy lidé vše předem oznámí policii a pak pod jejím dohledem na odhalení ještě nespáchaného zločinu spolupracují.

Policie chce institut zpět

Jitka Zinke, mluvčí ministerstva spravedlnosti, které nový trestní zákon zpracovávalo, Právu uvedla, že příslušný paragraf byl z normy vypuštěn na základě zásadního nesouhlasu ministerstva vnitra a námitky mezivládního sdružení Státy proti korupci (GRECO) při Radě EU.

„Požadavek na vypuštění institutu účinné lítosti ve vztahu k podplácení zahraničních veřejných činitelů bylo i obsahem doporučení organizace OECD,“ doplnila Zinke.

Vedení protikorupční police teď ale chce institut účinné lítosti vrátit do hry: „V rámci chystaného protikorupčního balíčku ministerstva vnitra se budeme snažit prosadit takovou legislativní změnu, která by dosavadní praxi znovu umožnila,“ řekl Právu Skřepek.

O jeho potřebnosti je přitom přesvědčená i šéfka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová. „Tato úprava sloužila velmi účinně k tomu, aby měl člověk možnost tuto trestnou činnost oznámit,“ poznamenala šéfka unie žalobců.

Ministerstvo spravedlnosti se ale k případné změně zákona staví velmi chladně a se změnou nepočítá.

Vypuštění paragrafu o účinné lítosti přitom není jediným sporným bodem nového trestního zákoníku. Kromě omezení odposlechů, o kterém Právo informovalo minulý týden, kritizují policisté i státní zástupci i chystané zrušení trestnosti přípravy některých hospodářských a majetkových trestných činů.

„Např. nelegální výroba cigaret bude trestná až v okamžiku, kdy se ty cigarety skutečně vyrobí. Pokud najdeme jen sklad plný tabáku připravený na výrobu, tak za to nikdo postižen nebude,“ popsala Bradáčová, která působí jako náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem.