Článek
Do Sněmovny by se nedostali zelení, kterým by chyběl k úspěchu procentní bod. Na paty jim šlape neparlamentní strana Věci veřejné, kterou podporuje 3,5 procenta respondentů.
Socialisté během měsíce posílili o 2,5 procentního bodu, zatímco občanští demokraté jen o půl procentního bodu. Rozdíl mezi nimi tak činí osm procentních bodů, přitom ještě na počátku září jim průzkum CVVM přisoudil remízu.
| Vývoj volebního modelu podle společnosti CVVM (v procentech) | ||||
|---|---|---|---|---|
| Strana | Září/a | Září/b | Říjen | Listopad |
| ČSSD | 29,5 | 32 | 32 | 34,5 |
| ODS | 29,5 | 28,5 | 26 | 26,5 |
| TOP 09 | 13 | 12 | 14 | 12 |
| KSČM | 15,5 | 12,5 | 15 | 11 |
| KDU-ČSL | 5,5 | 6 | 5,5 | 5 |
| Strana zelených | 4,5 | 3 | 4 | 4 |
První výraznější ztrátu zaznamenala TOP 09, která od října přišla o dvouprocentní podporu. O čtyři procentní body se však propadli komunisté, kteří se tak opět ocitli za konzervativci.
Lidovci v poslední době mírně ztrácí, ale v blízkosti pětiprocentní hranice se pohybují dlouhodobě, během posledního volebního období pod ni zatím nespadli.
Vláda s komunisty nebo ODS?
Při přepočtu na mandáty s ohledem na výsledky voleb před třemi lety by sociální demokracie získala 80 mandátů, občanští demokraté 62, TOP 09 by měla v parlamentu 27 poslanců, komunisté 25 a lidovci šest.
Levicová vláda socialistů a komunistů by tak měla podporu křehké většiny 105 poslanců. O něco málo silnější mandát by měla vláda ČSSD a TOP 09 se 107 hlasy. Nejsilnější pozici by ovšem získala velká koalice, která by se 142 křesly měla i pohodlnou ústavní většinu.
Při takovém rozložení sil by nejvíce utrpěli lidovci, jejichž koaliční potenciál se výrazně propadl. Se svými šesti hlasy by neměli v důležitých tématech téměř žádný vliv.