Hlavní obsah

Podle Havla by výjimka z Listiny základních práv EU pro ČR neměla platit

Praha
Aktualizováno

Václav Havel v nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce ostře odsoudil výjimkou z Listiny základních práv EU pro ČR, kterou si vymohl prezident Václav Klaus. Podle Havla by výjimka neměla vůbec vstoupit v platnost, nebo by měla být později zrušena.

Foto: Igor Šefr, ČTK

Prezident Václav Klaus vymohl dodatek k Lisoabonské smlouvě.

Článek

K dodatku Havel řekl: "Považoval bych to za dobré, aby zanikl, nebo respektive vůbec se neuskutečnil." Připomněl, že výjimka zatím součástí smlouvy není. "Čili zatím to platí bez tohoto," řekl.

Na otázku moderátora, zda myslí, že výjimka tedy nakonec vůbec nevstoupí v platnost, Havel řekl: "Možná vstoupí, ale zase přestane platit později". Podle Havla by ČR měla s EU sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů".

Na otázku moderátora, zda myslí, že výjimka tedy nakonec vůbec nevstoupí v platnost, Havel řekl: "Možná vstoupí, ale zase přestane platit později". Podle Havla by ČR měla s EU sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů".

Na otázku moderátora, zda myslí, že výjimka tedy nakonec vůbec nevstoupí v platnost, Havel řekl: "Možná vstoupí, ale zase přestane platit později". Podle Havla by ČR měla s EU sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů". Výjimku si vynutil současný prezident Václav Klaus jako podmínku pro svůj podpis Lisabonské smlouvy. Zdůvodňoval to rizikem prolomení Benešových dekretů. Vláda dodatek vyjednala na říjnovém summitu EU, měl by být včleněn do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU. Do té doby součástí smlouvy nebude, protože nebude ratifikován.

Na otázku moderátora, zda myslí, že výjimka tedy nakonec vůbec nevstoupí v platnost, Havel řekl: "Možná vstoupí, ale zase přestane platit později". Podle Havla by ČR měla s EU sdílet "její listinu artikulující okruh základních civilizačních hodnot a ideálů". Výjimku si vynutil současný prezident Václav Klaus jako podmínku pro svůj podpis Lisabonské smlouvy. Zdůvodňoval to rizikem prolomení Benešových dekretů. Vláda dodatek vyjednala na říjnovém summitu EU, měl by být včleněn do textu přístupové smlouvy Chorvatska k EU. Do té doby součástí smlouvy nebude, protože nebude ratifikován.

Výjimku kritizovala ČSSD a zelení. Oslabí podle nich totiž práva Čechů v unii. Vláda trvá na tom, že výjimka nesníží standard ochrany práv v ČR a nijak neznevýhodní české občany. Výjimka podle ní jen vyjasňuje způsob uplatňování listiny ve vztahu k právním předpisům ČR. ODS výjimku uvítala.

Přechod k demokracii trvá déle, než Havel čekal

Hlavním tématem Otázek bylo ohlédnutí za dvaceti lety demokracie. Politolog Jacques Rupnik a první český prezident Václav Havel se shodli na rozčarování, že se nevyužila možnost, kterou pád komunismu nabízel. Havel také přiznal, že čekal, že přechod k vyspělé demokracii bude rychlejší.

Foto: Repro ČT, Novinky

Václav Havel v ČT

„Ukazuje se, že to potřebuje více času,“ uvedl Václav Havel k postkomunistické éře. Zmínil, že se muselo vykonat mnoho náročných věcí, které vyžadují čas, což je zejméma privatizace. Také upozornil na reziduum hrozeb a strachu.

„Ukazuje se, že to potřebuje více času,“ uvedl Václav Havel k postkomunistické éře. Zmínil, že se muselo vykonat mnoho náročných věcí, které vyžadují čas, což je zejméma privatizace. Také upozornil na reziduum hrozeb a strachu.

„Způsobuje to, že to trvá dlouho. Chce to tak jako v Německu po nacismu tu třetí generaci, která ani v dětství nezažila tu atmosféru strachu, to hrbení páteří, tu všudypřítomnou opatrnost, kterou si děti ani neuvědomovaly, ale žily v tom ovzduší. Teprve jejich děti budou vyrůstat v normálním klimatu.“

Havel také uvedl, že problémem je i to, že zatímco polistopadoví politici řešili otázku federálního uspořádání, z bývalých komunistů se stali mezitím prvním kapitalisté, kteří šéfovali privatizovaným podnikům.

Únava demokracie

Jacques Rupnik také upozornil na nebezpečí unavené demokracie. Zmínil, že promarnila šance oživit ideu demokracie. „Západní demokracie byla unavená a byla naděje, že přichází druhý dech, zkušenost ze vzpoury proti totalitě a z rodící se demokracie byla šancí pro Západ,“ řekl Rupnik a dodal k dění v postkomunistických zemích: „Místo toho se okopírovala ústava. Cítím obrovskou propast mezi občanskou společností a politikou.“

Jacques Rupnik také upozornil na nebezpečí unavené demokracie. Zmínil, že promarnila šance oživit ideu demokracie. „Západní demokracie byla unavená a byla naděje, že přichází druhý dech, zkušenost ze vzpoury proti totalitě a z rodící se demokracie byla šancí pro Západ,“ řekl Rupnik a dodal k dění v postkomunistických zemích: „Místo toho se okopírovala ústava. Cítím obrovskou propast mezi občanskou společností a politikou.“

Jacques Rupnik také upozornil na nebezpečí unavené demokracie. Zmínil, že promarnila šance oživit ideu demokracie. „Západní demokracie byla unavená a byla naděje, že přichází druhý dech, zkušenost ze vzpoury proti totalitě a z rodící se demokracie byla šancí pro Západ,“ řekl Rupnik a dodal k dění v postkomunistických zemích: „Místo toho se okopírovala ústava. Cítím obrovskou propast mezi občanskou společností a politikou.“ Rupnik také upozornil na slabost demokracie: Demokracie je permanentně ohrožená, my neznáme zářné zítřky, je to loď, do které pořád natéká voda, je to sisyfovská práce, ale musíme pokračovat, je to lepší než ten ledoborec, co pořád jede a pak narazí a potopí se jako v roce 1989“.

Jacques Rupnik také upozornil na nebezpečí unavené demokracie. Zmínil, že promarnila šance oživit ideu demokracie. „Západní demokracie byla unavená a byla naděje, že přichází druhý dech, zkušenost ze vzpoury proti totalitě a z rodící se demokracie byla šancí pro Západ,“ řekl Rupnik a dodal k dění v postkomunistických zemích: „Místo toho se okopírovala ústava. Cítím obrovskou propast mezi občanskou společností a politikou.“ Rupnik také upozornil na slabost demokracie: Demokracie je permanentně ohrožená, my neznáme zářné zítřky, je to loď, do které pořád natéká voda, je to sisyfovská práce, ale musíme pokračovat, je to lepší než ten ledoborec, co pořád jede a pak narazí a potopí se jako v roce 1989“.

Polský novinář a disident Adam Michnik upozornil při té příležitosti, že posledních dvacet let bylo nejlepších v Polsku za poslední tři století. Jinak ale vyjádřil souhlas s Havlem a Rupnikem v tom, že lidé jsou v demokracii neustále nespokojení, protože v ní není povinná radost. K hrozbám doplnil nebezpečí korupce, které souvisí s privatizaci, jejíž velikost si nikdo nedovedl představit.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám