Na podzim 1989 kulminovala řadu měsíců vedená "pouliční válka" obyvatel Prahy s pořádkovými jednotkami SNB, které se snažily demonstracím zabránit. Po lednovém "Palachově týdnu" a protestech při výročí srpnové okupace roku 1968 patřila k největším demonstrace u příležitosti státního svátku 28. října.

V této napjaté atmosféře se uskutečnila plánovaná a povolená manifestace k 50. výročí 17. listopadu. Odkaz tohoto výročí si 17. listopadu 1989 připomnělo na 15 000 mladých lidí před budovou Patologického ústavu na Albertově, odkud byl v roce 1939 vypraven pohřební průvod s ostatky Jana Opletala.

Československá vlajka nad zaplněným Václavským náměstím.

Československá vlajka nad zaplněným Václavským náměstím.

FOTO: fotobanka Profimedia

Pietní průvod měl směřovat po historické trase do středu Prahy. Aby však akce mohla být povolena, musel být za cíl určen vyšehradský Slavín a hrob Karla Hynka Máchy.

Můj 17. listopad: Vzpomíná Václav Havel

Průběh shromáždění nabyl zjevně protirežimního charakteru. Přesto oficiální průvod, jehož se zúčastnili i akademičtí hodnostáři, pedagogové a pamětníci historických událostí, skončil na Vyšehradě zpěvem hymny, položením květin a zapálením množství svíček.

Tisíce účastníků studentského shromáždění se pak i přes zákaz vydaly směrem do centra Prahy původně zamýšlenou trasou. Čelo nyní již nepovolené demonstrace poprvé zastavili příslušníci SNB ve Vyšehradské ulici. Bočními ulicemi se demonstranti dostali na nábřeží a podél Vltavy postupovali do centra. Postupně se k nim přidávali další občané. I přes skandování obsahově ostrých hesel si demonstrace zachovávala vcelku pietní ráz.

Mnohatisícový průvod na Václavské náměstí však nedorazil. Byl brutálně rozehnán bezpečnostními jednotkami na Národní třídě. Kolem osmé hodiny večer kordony pořádkových jednotek SNB demonstranty neprodyšně uzavřely v prostoru Národní třídy mezi křižovatkou ulice Na Perštýně a křižovatkou s ulicemi Voršilská a Karoliny Světlé. Studenti se stále chovali ukázněně, někteří si sedali na zem a skandovanými hesly "Vy nás máte chránit", "Máme holé ruce" i jinými projevy dávali příslušníkům SNB najevo, že vůči nim nehodlají vystupovat agresivně. Někteří účastníci částečně volným průchodem Mikulandskou ulicí prostor opustili, ale ve 20:18 již odchod nebyl možný.

Můj 17. listopad: Vzpomíná Olga Sommerová

Zmenšený dav demonstrantů byl dále stlačen a zhruba po 20:25 se začalo násilí ze strany zasahujících jednotek stupňovat. Příslušníci podnikali výpady proti jednotlivým osobám. V kordonu u Mikulandské ulice byly vytvořeny propustě lemované "uličkami" příslušníků, kde byli odcházející demonstranti brutálně napadáni a biti. Zbylí účastníci byli postupně natlačeni k "uličkám" a demonstrace byla ve 21:10 rozehnána. Pořádkové síly mezitím rozháněly ostatní shromážděné občany a došlo k dalším útokům na jednotlivce. Při akci zasahovalo téměř 1600 příslušníků SNB.

Na místě zásahu se stále shromažďovali občané a v celkové psychóze se začaly objevovat i úvahy o tom, že si zákrok vyžádal i lidské oběti. Zpráva o údajné smrti studenta Šmída, která se 18. listopadu rozšířila, byla však záhy vyvrácena.

Můj 17. listopad: Vzpomíná Zdeněk Mahler

Při zásahu bylo podle zprávy komise Federálního shromáždění z 9.května 1990 zraněno 561 osob, Nezávislá komise zdravotníků OF ve své závěrečné zprávě uvedla 568 zraněných osob (434 mužů a 134 žen, z toho 24 bylo hospitalizováno).

Zákrok považovali demonstranti i ostatní občané za úmyslnou a adresnou odpověď moci na pokusy o prosazení dialogu ve společnosti. Kamínkem uvolňujícím lavinu občanské nespokojenosti s totalitní mocí se stala stávka, kterou rozhořčení studenti vyhlásili 18. listopadu. Ke stávce studentů se jako první ještě téhož dne připojili divadelní stávkou pražští herci.

Můj 17. listopad: Vzpomíná Michal Horáček

19. listopadu bylo v Praze založeno Občanské fórum, o den později v Bratislavě Veřejnost proti násilí - občanská hnutí, která rozhodující měrou přispěla k pádu komunistického režimu. Stanoviska na podporu studentů přijaly některé politické strany, organizace, instituce a závody. Zásadní prohlášení vydávaly i ostatní občanská seskupení a iniciativy.

K demonstracím se postupně připojily všechny vrstvy obyvatelstva. Po celý následující týden se nejprve v Praze, pak v dalších městech, i na Slovensku, konala masová shromáždění občanů, na kterých byly vyslovovány požadavky politických reforem a urychlení procesu demokratizace. Největší z nich byla 25. a 26. listopadu na Letenské pláni v Praze za účasti asi 700 000 lidí.

Můj 17. listopad: Vzpomíná Jan Kraus

Jakýmsi všeobecným referendem, v němž občané vyslovili podporu požadavkům studentů a OF na radikální změny, především na zrušení článku o vedoucí úloze KSČ v ústavě, na odstoupení zkompromitovaných představitelů KSČ a vlády, na vyšetření zásahu 17. listopadu a vypsání svobodných voleb, byla dvouhodinová generální stávka 27. listopadu.

Můj 17. listopad: Vzpomíná Zdeněk Troška

Události pak začaly nabírat rychlý spád. Nové demokratické síly si vynutily rekonstrukci federální vlády a odstoupení Gustáva Husáka z funkce prezidenta. Jejich vítězství nad rozpadajícím se komunistickým režimem pak potvrdila volba nového prezidenta republiky, jímž se stal 29. prosince Václav Havel. Tímto datem byla rovněž ukončena stávka studentů. Občanské a politické síly začaly vytvářet novou společnost na demokratických a pluralitních základech.

Jako Den boje studentů za svobodu a demokracii se 17.listopad od roku 1990 zařadil mezi významné dny státu.

Studentští vůdci dvacet let po revoluci

Přečtěte si osudy těchto lidí: Václav Bartuška, Marek Benda, Jan Bubeník, Igor Chaun, Petr Jarchovský, Vlastimil Ježek, Tomáš Klvaňa, Martin Mejstřík, Monika Pajerová, Šimon Pánek a Pavel Žáček.

Dobové fotografie

Václav Havel nad zaplněným Václavským náměstím.

Václav Havel nad zaplněným Václavským náměstím.

FOTO: fotobanka Profimedia

Fotka zobrazující protesty během listopadu 1989.

Fotka zobrazující protesty během listopadu 1989.

FOTO: fotobanka Profimedia

Československý předseda vlády Ladislav Adamec (vlevo) během jednání s Václavem Havlem zastupujícím Občanské fórum.

Československý předseda vlády Ladislav Adamec (vlevo) během jednání s Václavem Havlem zastupujícím Občanské fórum.

FOTO: fotobanka Profimedia

Studenti se rozhodli pro nenásilný odpor.

Studenti se rozhodli pro nenásilný odpor.

FOTO: ČTK

Střet studentů s policií na pražské Národní třídě.

Střet studentů s policií na pražské Národní třídě.

FOTO: ČTK

Výrazné i pozapomenté tváře sametové revoluce. Monika Pajerová (druhá zprava), Igor Chaun (druhý zleva).

Výrazné i pozapomenté tváře sametové revoluce. Monika Pajerová (druhá zprava), Igor Chaun (druhý zleva).

FOTO: Archív Moniky Pajerové

Václav Havel ukazuje symbol vítězství během projevu při zasedání kongresu Spojených států v únoru 1990.

Václav Havel ukazuje symbol vítězství během projevu při zasedání Kongresu Spojených států v únoru 1990.

FOTO: fotobanka Profimedia