Osobní karty členů bývalé rozvědky a jejich fotografie jsou veřejně dostupné na webových stránkách ÚSTR

Z Komorousovy osobní karty vyplývá, že vystupoval pod krycím jménem Pražan a byl starším referentem.

"To je zajímavé i z pohledu obou lustračních zákonů. Tato kategorie do jednoho lustračního zákona spadá a do druhého nespadá," uvedl ředitel ÚSTR Pavel Žáček, podle kterého byl Komorous pravděpodobně určen k budoucímu nasazení do zahraničí.

"Od roku 1988 do 1990 jsem byl posluchačem důstojnického internátního kurzu, kde byli po dobu studia posluchači vedeni v zálohách šéfa rozvědky," řekl k tomu Komorous s tím, že jde o známou a veřejnou informaci už dlouhou dobu. Po skončení kurzu se podle svých slov vrátil zpět ke kriminální policii.

Rozvědčíci sbírali informace v zahraničí

Hlavní správa rozvědky, jinak označovaná jako první správa SNB, prováděla špionáž vůči zahraničí. Archiv již na svých webových stránkách zveřejnil například jejich objektové svazky. V těch příslušníci shromažďovali informace k zahraničním institucím - politickým stranám, státním úřadům, armádním centrům, vědeckým institucím, firmám či různým emigrantským a církevním organizacím.

ÚSTR získal archiválie v roce 2008 od Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy české civilní rozvědky. Podle úřadu dostala instituce 13 500 svazků, které se týkaly například pozorovaných objektů nebo komunikace mezi centrálou komunistické rozvědky v Praze a zpravodajskými skupinami v zahraničí. ÚZSI předal také přes sedm tisíc svazků tajných spolupracovníků, databáze a kartotéky.