Jednou z nich je i předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, o jejíž sesazení se v minulosti snažil prezident Václav Klaus.

„Přijala jsem nabídku na kandidaturu. Vrátila bych se tam k tomu, s čím jsem začala po listopadu 1989 jako soudkyně Ústavního soudu (1993–1999), tedy k ochraně základních lidských práv a svobod,“ řekla Právu Brožová.

Svého případného nástupce by chtěla vybrat

O svém nástupci má prý už jasno, ale konkrétní jméno zatím nechce říct. Šéfa Nejvyššího soudu ale jmenuje prezident a Brožová s ním nemá zrovna vřelé vztahy. Přesto chce s prezidentem o dalším osudu Nejvyššího soudu jednat.

„Považuji to za přirozené, že se mnou bude v tomto směru jednáno. Mám představu, koho bych si vybrala, ale nerada bych předbíhala, protože ještě ani nejsem ve funkci soudkyně ve Štrasburku,“ dodala k tomu Brožová.

Klaus může vybírat pouze mezi soudci Nejvyššího soudu. Šanci by tak měl i kontroverzní místopředseda pro trestní věci Pavel Kučera, kterého v minulosti označila bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová za člena údajné justiční mafie.

Záleží na vládě

O nástupci dosavadního českého soudce ve Štrasburku Karla Jungwierta rozhodne nikoli Česko, ale Parlamentní shromáždění Rady Evropy. To si bude vybírat ze tří českých kandidátů, které musí nejprve zvolit ministerstvo spravedlnosti a poté ještě schválit vláda. Podle Brožové by mělo být jasno příští rok v březnu.

„Nástup by pak byl od listopadu, takže ještě minimálně rok bych byla předsedkyní Nejvyššího soudu,“ podotkla. Funkční období je pak šestileté.

Konkurenty Brožové v boji o prestižní místo je například bývalá ředitelka Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Lenka Pavlová nebo advokátka Klára Veselá-Samková.

O funkci bude usilovat i kolega Brožové z Nejvyššího osudu Robert Fremr, vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Evropským soudem pro lidská práva Vít A. Schorm nebo šéf pražské katedry mezinárodního práva Pavel Šturma.

Soudci mají asi 10 miliónů ročně

Případný český zástupce u evropského soudu musí splňovat několik podmínek. Musí být uznávaným právníkem nebo mít praxi soudce z Ústavního soudu či některého z nejvyšších soudů.

Důležitá je také znalost problematiky mezinárodní ochrany lidských práv a jazyková vybavenost.Soudce musí aktivně ovládat oba jednací jazyky soudu, tedy francouzštinu a angličtinu. Nesmí mu být víc než 70 let.

Roční plat soudců se pohybuje okolo 200 tisíc eur (asi 10 miliónů korun), z těchto peněz přitom neplatí daň z příjmu. Bydlení a náklady na stěhování si platí sami.