Článek
"Umělá krev již existuje, ale o tomto pokusu švédských lékařů nic nevím. V České republice zatím tato krev není," řekl Právu profesor Pavel Klener, ředitel hematologického ústavu v Praze a přední český onkolog. "Pochybuji, že by se sušené krvinky mohly rozpustit ve vodě a pak podávat."
Jeho slova rozvinul i expert na krev doktor Petr Turek ze stejného ústavu, který je zároveň poradcem ministerstva zdravotnictví. "Moc o tom nevím. Pravděpodobně půjde o extrahované barvivo červených krvinek, tedy hemoglobin," řekl Turek. Uvedl, že podobná záležitost se už asi dva roky testuje v Jihoafrické republice.
"Používají modifikovaný hemoglobinový roztok hovězího původu. V souvislosti s častým výskytem nemoci šílených krav se ale vedou diskuse, zda je to vhodné či ne. V České republice se nic takového zatím nepoužívá," řekl Turek. Podle něj umělá krev je pouze krátkodobým řešením pro člověka, který krev potřebuje a je třeba po náhlém krvácení. "V naprosté většině případů však to, co ohrožuje člověka, není ani tak ztráta krevního barviva, ale množství krve objemově. V řečišti nemá co obíhat a přitom je nutné oběh krve udržet.
V těle máme přibližně pět litrů krve a sneseme ztrátu zhruba dvou litrů," uvedl Turek. Význam dobrovolných dárců krve se tedy ani umělou krví, v níž švédští lékaři vkládají obrovskou budoucnost, nemění. V ČR je zhruba 360 tisíc dárců krve a ročně se provede asi 400 tisíc odběrů krve, z nichž se získá zhruba 200 tisíc litrů této životadárné tekutiny.
