Článek
V Česku chce příští rok vláda snížit platy ve veřejné sféře o čtyři procenta – včetně členů Sněmovny a Senátu. Uvažuje se i o zdanění desetitisícových náhrad. Otázkou je, zda se i europoslanci mají solidárně podílet na dopadech ekonomické krize – jejich příjmy jsou oproti jejich kolegům v českém parlamentu až o polovinu vyšší.
Europoslance sice český stát od letoška už neplatí a daně odvádějí v Bruselu, avšak existuje možnost, jak zařídit, aby přispívali i do státního rozpočtu ČR.
Podle čl. 12 §3 Rozhodnutí Evropského parlamentu (EP) o přijetí statutu europoslanců (2005/684/ES, Euratom) mají totiž členské státy pravomoc „uplatnit na odměnu vnitrostátní daňové předpisy, pokud je vyloučeno jakékoli dvojí zdanění“.
| Jak lze dodatečně zdanit europoslance |
|---|
| Článek 12 rozhodnutí EP |
| § 1. Odměna podléhá dani Společenství za stejných podmínek, jaké byly stanoveny na základě Protokolu o výsadách a imunitách úředníků a jiných zaměstnanců Evropských společenství. |
| § 3. Není dotčena pravomoc členských států uplatnit na odměnu vnitrostátní daňové předpisy, pokud je vyloučeno jakékoli dvojí zdanění. |
„Statut europoslanců umožňuje, aby členské státy zavedly dodatečnou daň, pokud to nebude odporovat dvojímu zdanění. Je však na členských státech, zda vůbec, jakým způsobem a v jaké výši to bude,“ řekla Právu mluvčí europarlamentu Marjory van den Broekeová.
Vyhnout se dvojímu zdanění lze podle mluvčího ministerstva financí Ondřeje Jakoba dvojím způsobem. „První je zdanit tyto odměny v ČR a současně do tuzemské legislativy zakotvit mechanismus, kterým dojde k vyloučení dvojího zdanění,“ řekl Právu.
Takovým mechanismem prý může být například metoda zápočtu nebo jiné metody, které jsou používány v případě dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění. „Tento postup by však měl smysl pouze v tom případě, kdyby sazba daně Společenství byla nižší než v ČR,“ zdůraznil Jakob.
„Druhý způsob je odměny europoslanců v ČR nezdaňovat vůbec, neboť byly zdaněny daní Společenství. Toto je v současnosti případ Česka,“ dodal.
Podle zákona o dani z příjmu jsou příjmy europoslanců v ČR od daně již osvobozeny. Případnou další sazbu by se musel schválit parlament.
| Na co mají nárok europoslanci a poslanci v ČR | |
|---|---|
| Plat | |
| předseda výboru | 86 500 Kč hrubého plus až 43 300 Kč nezdanitelné náhrady |
| europoslanec | 7665,31 eura hrubého (190 tisíc Kč) |
| Příspěvek na kancelář za měsíc | |
| český poslanec | od 14 200 do 33 200 + 2002 kancelářský materiál + 7000 Kč za telefon a internet |
| europoslanec | 4202 eur (asi 105 tisíc korun) |
| Cestovní výdaje | |
| český poslanec | proplacení letenek, zdarma MHD, úhrada ubytování |
| europoslanec | skutečná cena letenky či jízdenky (dojíždění do Bruselu či Štrasburku), navíc roční příspěvek na cesty (mimo Brusel) až 4148 eur (asi 105 tisíc Kč) |
| Denní příspěvek | |
| český poslanec | ubytování v Praze až 17 tisíc Kč |
| europoslanec | 298 eur/den na stravu, ubytování a další výdaje spojené s oficiálními schůzemi orgánů EP (7500 korun) |
| Personální opatření | |
| europoslanec | na asistenty (v Bruselu i doma) až 17 540 eur/měsíc (440 tisíc Kč); čtvrtinu prostředků lze využít na vypracování odborných studií |
| český poslanec | na asistenty 35 tisíc Kč; až 14 300 Kč na studie |
| Pozn.: V sídle parlamentu (Brusel, Štrasburk, Praha) mají všichni zástupci nárok na vybavenou a hrazenou kancelář | |
Druhá daň je progresívní
Dodatečné zdanění řada zemí EU uplatňuje – to je případ Kypru, Británie, Francie, Finska či Nizozemska. Naopak něco takového odmítlo Polsko, Bulharsko, Slovinsko či Portugalsko.
Ve Finsku například daní čistý příjem zástupců v EP. „Europoslanci zaplatí daň EU a poté se na plat na základě našeho práva aplikuje ještě progresivní daň podle výše příjmů,“ řekl Právu Andero Toivainen z finského ministerstva financí.
„Abychom předešli dvojitému zdanění, máme ve finském právu zvláštní ustanovení ohledně europoslanců. V praxi se jim zdanění vztahuje na čistý příjem, z něhož byly již odvody strženy v Bruselu. Nejde tedy o dvojí zdanění,“ vysvětlil.
V europarlamentu berou o polovinu víc
I když oficiálně dodatečné zdanění existuje proto, aby se vyrovnaly případné nižší evropské sazby s vyššími domácími, zdroje z EP Právu řekly, že toto ustanovení bylo začleněno do textu kvůli obavě některých států, aby byly příjmy poslanců v domovské zemi a v Bruselu přibližně stejné.
I s nižším zdaněním přitom zhruba dvě třetiny českých poslanců berou řádově 80 tisíc korun hrubého (57 tisíc čistého) oproti 7665 eur hrubého (190 tisíc Kč) u europoslanců, po odvodech 5963 eur (150 tisíc korun čistého). Obojí je bez započtení náhrad.
Na rozdíl od českých kolegů, kteří mají nárok na nezdanitelné náhrady od 30 do 40 tisíc Kč, které navíc nemusejí vykazovat, europoslanci však již musejí náklady vykazovat. V praxi tedy lze říci, že zástupci v EP mají o polovinu větší plat než tuzemští poslanci.
V minulém období přitom zástupci v EP například bez ohledu na skutečnou cenu automaticky dostali proplacenou nejdražší letenku v turistické třídě - let Praha–Brusel tak například mohl vyjít i na 30 tisíc korun.