To popírá vláda, právníci i prezident Václav Klaus, podle něhož posílí ochranu ČR před prolomením poválečných Benešových dekretů. Právě proto ji navrhl. Výjimka byla podmínkou prezidenta k ratifikaci lisabonské smlouvy, kterou Česko jako jediná země EU zatím neratifikovala. Český parlament už ji schválil, chybí jen podpis prezidenta. Klaus s ním ale nyní musí formálně počkat na úterní verdikt Ústavního soudu, který posuzuje soulad smlouvy s ústavou.

"Premiér Fischer by měl jasně říci, zda pro švédské předsednictví nebyla přípustná jiná, než tato forma výjimky. ČSSD je totiž přesvědčena, že bylo možné naplnit prezidentův požadavek jinou formou, akceptovatelnou pro partnery v EU, a to pouze výjimkou z platnosti článku 17, odstavce 1 Charty, který se týká majetkových práv," uvedl Paroubek.

Podle něj by šlo o zúžení požadavků, které česká delegace nakonec prosadila. Vyjádřil podiv nad tím, proč se touto cestou nevydala hned od počátku. "V případě, že ČSSD zvítězí příští rok ve volbách, bude její vláda uplatňovat takový požadavek při schvalování přístupové smlouvy s Chorvatskem," dodal předseda ČSSD.