Původně se spekulovalo, že soud vynese verdikt do čtvrtka, kdy se v Bruselu sejde summit EU a bude jednat o Klausovu požadavku na doplnění Lisabonské smlouvy.

Před soudem dopoledne promluvili zástupci jednotlivých stran sporu, odpoledne zazněly závěrečné řeči. 

Během projednávání právník senátorů Jaroslav Kuba předložil další doplnění senátorské stížnosti, což předseda soudu Pavel Rychetský označil za jednání na hraně obstrukce. Soudci jednání začali odmítnutím stížnosti na podjatost předsedy ÚS Pavla Rychetského.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a soudkyně Eliška Wagnerová

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a soudkyně Eliška Wagnerová

FOTO: Igor Šefr, ČTK

Úvodní zprávu k Lisabonu přednesl soudce - zpravodaj Rychetský, poté se vyjádřili účastníci řízení. Za skupinu senátorů předstoupil Jiří Oberfalzer (ODS) a právní zástupce Jaroslav Kuba, prezidenta Václava Klause zastupuje právník Aleš Pejchal, vládu ministr pro evropské záležitosti Štefan Fülle, Sněmovnu a Senát jejich předsedové Miloslav Vlček (ČSSD) a Přemysl Sobotka (ODS). 

ON-LINE: Ústavní soud jedná o Lisabonské smlouvě

Rychetský přečetl stížnost senátorů. Také prezidentův právní zástupce Pejchal přečetl argumentaci Klause. Zopakoval prezidentovy otázky, zda zůstane ČR svrchovaným státem a plnoprávným subjektem.

Svá vyjádření přečetli i předsedové Sněmovny a Senátu Miloslav Vlček a Přemysl Sobotka.

Z Brna informovala přední světová média

O jednání informovala i přední světové tiskové agentury, BBC je dokonce vybrala jako hlavní zprávu. Kvůli složitosti případu se však nepředpokládá, že by rozsudek padl ještě týž den. Předpokládalo se odročení na čtvrtek, soud ale znovu k tématu zasedne až příští úterý.

Jednání Ústavního soudu se koná za mimořádného zájmu evropských médií.

Jednání Ústavního soudu se koná za mimořádného zájmu evropských médií.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Demonstranti před budovou

Police musela na úterý přijmout zvláštní bezpečností opatření. „V okolí soudu jsme posílili naše hlídky,“ řekla Právu mluvčí brněnské policie Andrea Procházková. A opatření byla tentokrát opodstatněná. Před soud se totiž vydala skupinka demonstrantů.

V rukou třímali národní vlajky a také transparent proti Lisabonské smlouvě. Policie celou skupinku ale vykázala pryč od vstupu do soudní budovy, neboť dle zákona se na tomto prostranství nesmí pořádat demonstrace. Protestující se tak usadili na rohu ulic Joštova a Česká asi 100 metrů od soudní budovy.

Protesty proti Lisabonské smlouvě před budovou Ústavního soudu v Brně

Protesty proti Lisabonské smlouvě před budovou Ústavního soudu v Brně

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Skupina 19 senátorů, především z ODS, jež za stížností stojí, se obává hlavně omezení svrchovanosti ČR a přenesení klíčových pravomocí na orgány Evropské unie. Zákonodárci svůj šedesátistránkový návrh, který předložili na konci minulého měsíce, v polovině října doplnili ještě o dodatek.

Hlavní body stížnosti senátorů
Zpochybnění souladu Lisabonu a dalších unijních smluv s ústavním pořádkem a svrchovaností ČR
Některé pasáže Smlouvy o Evropské unii jsou příliš obecné a nejsou dostatečně srozumitelné
Zpochybnění konkrétních ustanovení týkajících se azylové a imigrační politiky
Požadavek, aby ÚS konstatoval, že tzv. „irské záruky“ jsou mezinárodní smlouvou a jako takové vyžadují souhlas Sněmovny i Senátu

Pohled ze zahraničí 

BBC ve své zprávě, k níž připojila obrázek transparentu se žárovkou a nápisem NE Lisabonské smlouvě, zmiňuje, že soud zasedá pod velkým tlakem. Upozorňuje především, že za dva dny začíná summit EU.

Připomíná, že skupina senátorů ODS je podporovaná prezidentem Klausem. Zmiňuje však, že Klaus není jedinou hrozbou pro Lisabon. Další je podle BBC vůdce britských konzervativců David Cameron, jehož strana zřejmě vyhraje britské volby. Pokud do té doby nebude Lisabonská smlouva ratifikována, chce, aby o ní Britové hlasovali v referendu, kde by ji zřejmě odmítli.   

Server Euractiv zase zmiňuje, že kvůli odkládání podpisu plánuje Švédsko na listopad mimořádný summit EU, na němž by se mohly řešit otázky, které měl původně projednat summit na konci října, jenže nemohl, protože Lisabonská smlouva ještě nebyla ratifikována. Tento summit by se ale konal jen případě, že prezident Václav Klaus do té doby smlouvu signuje.

Jednání o Klausově výjimce jsou ve finále

Česko zůstává jedinou zemí EU, která Lisabonskou smlouvu dosud neratifikovala. Chybí podpis prezidenta, jenž dokument nemůže stvrdit, dokud ÚS nerozhodne. Klaus navíc svůj podpis nedávno podmínil vyjednáním výjimky z Listiny základních práv EU, jako to udělaly Londýn a Varšava.

Přesné znění dodatku zatím není známo, minulý týden však Füle prohlásil, že by mohlo jít jen o slova Česká republika a o čárku, která by se přidala k polské a britské výjimce.

Fischer na pondělní dotaz Práva, zda se jedná právě o toto slovní spojení, odpověděl, že nechce vydávat "předčasné signály". Vláda, prezident a švédské předsednictví EU totiž na přesné formulaci, která "umožní průchodnost" na jednání šéfů států a vlád na summitu EU 29. a 30. října, prý stále pracují.

"Text se mezi námi a Švédskem rodí, už se dostává do finále," podotkl premiér. "Vytváříme všechny předpoklady, aby Lisabon vstoupil v platnost od počátku příštího roku," dodal.

O přesném mandátu, s nímž pojede premiér na summit, se rozhodne až na mimořádném zasedání vlády den před jeho zahájením ve středu odpoledne.

Parlament, Hrad a vláda svá stanoviska ÚS poslaly v polovině října. Klaus své vyjádření k Lisabonské smlouvě ještě minulý pátek doplnil o možné potíže při systému hlasování na úrovni Unie.