Jak již informovalo středeční Právo, podle usnesení vlády z 25. dubna téhož roku kabinet připustil hrozbu žalob a nepředvídatelných dopadů, pokud by se na Česko Listina závazně vztahovala. [celá zpráva]

Po jednání vlády 26. dubna 2007 informoval v návaznosti na vládní usnesení tehdejší ministr pro Evropu Alexandr Vondra novináře o tom, že by chystaná Lisabonská smlouva Listinu „neměla obsahovat, protože by tím byl zaváděn v Evropě dvojí standard lidských práv“.

Topolánek: Listina vadila kvůli sociálním právům

Topolánek včera přiznal, že vláda nechtěla přijmout závaznou Listinu kvůli rozšiřování sociálních práv. Na Benešovy dekrety, před jejichž prolomením kvůli Listině nyní varuje prezident Václav Klaus, řeč prý nepřišla.[celá zpráva]

„V koaliční vládě, kterou jsem vedl já, ODS neválcovala ty menší strany. My jsme na riziko třetí generace sociálních práv v Listině (právo na práci, bydlení, vzdělání či kulturu – pozn. red.) upozorňovali, přijali jsme ve vládě dokonce dokument, který varoval před třetí generací sociálních práv,“ řekl Topolánek na otázku Práva.

Kabinet tehdy podle něj navrhoval výjimku pro ČR z platnosti Listiny. „Diskuse se vedla primárně o nadužívání práv v Listině, která měla být součástí Lisabonské smlouvy,“ dodal.

Vláda ochránila práva Česka v souvislosti s Lisabonem tím, že na summitu šéfů států a vlád EU prosadila, že nebude možná retroaktivní platnost Lisabonské smlouvy, uvedl Topolánek. Zdůraznil, že podle právních analýz prolomení Benešových dekretů kvůli Listině základních práv EU nehrozí.

Zelení nechtěli Lisabon potopit

Vondra včera odmítl, že by vláda změnila názor, neboť kabinetu se podařilo prosadit kompromis. Tím je podle něj přistoupení na evropskou Úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, která je součástí Lisabonu, a také to, že se Listina nestala součástí Lisabonské smlouvy (Lisabon se však na ni odvolává).

„V žádném případě se nejednalo o změnu názoru vlády, dá se říct, že dosáhla toho, co si předsevzala,“ řekl Právu.

Při sporech vztahujících se k Úmluvě rozhoduje na EU nezávislý soud pro lidská práva ve Štrasburku, o případech odvolávající se na Listinu bude naopak rozhodovat Evropský soudní dvůr v Lucemburku (orgán Unie).

Bývalý šéf diplomacie Karel Schwarzenberg (tehdy za SZ) včera Právu změnu postoje vlády vysvětlil tím, že rozdíl mezi Úmluvou a Listinou, jež je prý „v podstatě dobrá“, se kabinetu „nezdál tak důležitý, že bychom se kvůli tomu dali do dalšího boje“. „Řekli jsme si, že by to snad stačilo, ale nepovažovali jsme to za tak důležité, na rozdíl od názoru, který se teď objevil dodatečně,“ uvedl.

Bývalý šéf SZ Martin Bursík odkázal na nynějšího předsedu Ondřeje Lišku, který měl jednání o Lisabonské smlouvě na starost. Ten změnu názoru vlády na Listinu vysvětlil tím, že „ještě zdaleka nebylo zřejmé, na kterou stranu se přikloní“ státy EU.

Liška Právu řekl, že Topolánkův kabinet neměl od zelených mandát, aby kvůli Listině vetoval celý Lisabon. „Vládě jsme nedali mandát, aby z Listiny udělala natolik principiální věc, že by zablokovala jednání o Lisabonu,“ řekl Liška.

Podle předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody mělo trio Topolánek–Vondra–Schwarzenberg na summitu jistou míru volnosti.  „Oni byli na místě a v nějaké atmosféře a situaci dojednávali konečný text,“ uvedl Svoboda. Kdyby se ČR prý dohodla s Británií a Polskem, které si pro sebe vymohly výjimky, mohla vzniknout koalice pro nějaké řešení. „Protože jsme si pořád mysleli, že jsme možná chytřejší než všichni chytří, tak to dopadlo, jak to dopadlo,“ podotkl.