Chanov patří mezi vyloučené lokality, v sídlišti žijí zejména Romové a nepřizpůsobiví obyvatelé. "Snažili jsme se vybrat lidi, kteří svojí přirozenou autoritou nejen pomohou s dodržováním pořádku, ale mohou jít ostatním příkladem," vysvětlil smysl akce ředitel městské policie Bronislav Schwarz.

Členové hlídky budou úzce spolupracovat se strážníky, služebna městské policie v chanovském sídlišti bude sloužit i jako zázemí terénních pracovníků. Každý z 19 vybraných terénních pracovníků odslouží v sídlišti 150 hodin. "Dohody o pracovní činnosti jsou uzavřeny od 19. října do 31. prosince. Mzdové náklady plně hradí ministerstvo vnitra, na terénní preventivní práci v rámci projektu Úsvit vyčlenilo 312 000 korun. Odměna pro každého člena hlídky činí 12 000 korun, tedy 80 korun za hodinu," doplnil mluvčí městské policie Luboš Trojna.

Tříčlenné hlídky se budou střídat v odpoledních a nočních osmihodinových směnách každý den v týdnu.

Pecina vynáší Romskou kartu

Akce je součástí projektu boje s extremismem, který před několika týdny v Mostě představil ministr vnitra Martin Pecina. Jeho expertní tým došel k závěru, že když nacionalistům sebere populistická témata, přestanou lidé radikálům naslouchat.

Jedním z nich je podle Pecinova náměstka Jiřího Komorouse takzvaná Romská karta. „Problém nepramení z nějakého vrozeného rasismu, český národ je tolerantní. Nesnášenlivost vychází ze skutečných problémů v soužití většinové společnosti a Romů,“ usoudil.

Aby se hrany otupily, chce tým naučit Romy žít podle pravidel. „Mají odlišný styl života, jiný cyklus. Ve dne spí, v noci žijí. A napětí ve společnosti stoupá. Situace se musí řešit,“ řekl Pecina. Projekt, který se příští týden začne zkoušet v mosteckém Chanově, vychází podle mosteckého primátora Vlastimila Vozky z jednoduchého principu: Romové se sami musí snažit, aby jejich život byl lepší.

Začnou tím, že opraví a zabezpečí jeden z obytných domů. Na rozdíl od minulých let nedostanou klíče od novotou zářícího objektu. Získají jen materiál, opravovat budou sami. Mozoly a vynaložené úsilí by je mělo naučit, jak si nového domova vážit.

Konec filozofie natažené dlaně?

Filozofii natažené dlaně by tím mohlo odzvonit. „Zatím je to problém. Startuje už ve vzdělávacím procesu. Zatímco romské dítě dostane za tři chyby dvojku, jeho spolužáci mají horší známku. Tím se předurčuje přístup Romů k životu,“ připustila šéfka odboru prevence kriminality Jitka Gjuričová.
Pecinova skupina se bude snažit nastavit taková pravidla, aby sami Romové chtěli lépe bydlet, cítit se bezpečněji, snáze našli práci a zlepšili vnímání své komunity mezi většinovou společností.

„Pracuje se s nimi už dlouho, ale nikdy to nebylo tak komplexní, jako nyní,“ doplnila Gjuričová. Odborníci se v Chanově pokusí postihnout všechny vrstvy problému: nedostatečné vzdělání, kriminalitu, málo práce, letargii obyvatel ghetta.

Úsvit má pomoci celé komunitě

„Musí nám však pomoci sami. Pokusíme se zapojit do veřejného života romské autority,“ shodli se experti. Sypat do vyloučených lokalit peníze, které nic nepřinesou, není podle Peciny řešení. „Nebudeme je nutit do umělých programů. Jen je popíchneme, aby se snažili žít lépe,“ souhlasí Vozka.

Projekt Úsvit chce využít přirozené hierarchie uvnitř romských ghett. „Je to jako na vojně. Mladí vojáci se učí od starších. Předávání zkušeností je velmi důležité,“ řekl Pecina. Komunitu podle Gjuričové ovlivňují nejen přirození vůdcové, ale také pozitivní příklady.

Úsvit počítá s dalšími novinkami, například se zřízením Romského mentora. Ten bude mimo jiné zajišťovat a dohlížet na výkon alternativních trestů. Měl by se tím snížit počet Romů, kteří se už v nízkém věku dostanou do vězení a rozhodnou tím o celém svém dalším životě.

Projekt bude trvat asi rok a počítá se s náklady 1,2 miliónu korun. Pokud se osvědčí, mohl by se později přenášet na další problémová místa v zemi.