Že Klaus oddalováním svého podpisu pod Lisabon poškozuje postavení zájmy Čechů v rámci Evropské unie, si myslí 58 procent respondentů, zatímco na počátku října si to myslelo jen 44 procent dotázaných.

Prezident na sebe upoutal pozornost 8. října, když vznesl požadavek na doplnění Listiny základních práv EU, který by garantoval platnost Benešových dekretů. Tou dobou již bylo Česko poslední zemí sedmadvacítky, která ratifikaci dokumentu nestvrdila.

Chybí v něm podpis prezidenta, ten však navíc nemůže dohodu podepsat, dokud Ústavní soud neprojedná stížnost skupiny euroskeptických senátorů. Vynořují se ovšem i pochyby, zda to prezident stihne podle plánu EU do konce roku či jestli vůbec ji hodlá potvrdit.

FOTO: SANEP

V případě odmítnutí deklarovalo své obavy z důsledků, které by tak mohly pro Českou republiku v rámci EU s největší pravděpodobností nastat, dokonce 64 procent dotázaných.

Obavy jak z poškození zájmu ČR v rámci EU, tak i důsledků plynoucích z případného nepodepsání Lisabonské smlouvy Václavem Klausem, vyjadřují zejména lidé ve věku od 24 do 42 let a voliči ČSSD, SZ, KDU-ČSL a TOP 09. K výjimečné shodě zde dochází mezi menší částí voličů ODS a v podstatě téměř absolutní většinou voličů KSČM, kteří tyto obavy nesdílejí.

FOTO: SANEP

Že Klaus Lisabonskou smlouvu v dohledné době podepíše, si myslí jen 31 procent lidí. Naproti tomu 45 procent respondentů je skeptických.

Většina lidí, 58 procent, se rovněž domnívá, že by se Klaus měl podřídit vůli parlamentu, který již Lisabonskou smlouvu ratifikoval třípětinovou většinou.

Internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden v půli října na vybrané skupině 2 800 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18 až 67 let.