Článek
Zvýšení by pomohlo i členům vlády a soudcům. Mnozí senátoři vládních stran jsou zděšeni a chystají se návrh zamítnout. Naopak se chystají schválit vládní zákon, jímž se na tři roky platy ústavních činitelů na tři roky zmrazí.
Febera ve výboru podpořili jeho straničtí kolegové a ODS. "Výbor to schválil poměrem 5:4," řekl rozhořčeně Právu lidovecký senátor Jiří Stodůlka. Podle něj si zřejmě mnozí ani neuvědomili, o čem hlasují a brzy z toho vycouvají, dodal.
Náměstek ministra práce a sociálních věcí Petr Šimerka připustil, že na základě nedávného vládního nařízení se tarifní platy od Nového roku tabulkově zvýší, sníží se ale odměny a osobní příplatky. Značná část zaměstnanců tak bude mít nižší příjmy než dosud, uvedl náměstek. Nejvyšší tarifní plat má činit bez příplatků minimálně 13 600 korun měsíčně.
"Problém je ale v tom, že státní úředníci ty peníze nedostanou, protože nebudou," prohlásil Stodůlka k Feberovu argumentu. "Považuji to za skandální záležitost, neboť většina rodin už skoro s penězi nevyjde. To se snad se Feber zbláznil," prohlásil Jaroslav Doubrava (KSČM).
Richard Falbr (ČSSD) uvedl, že hlasování se nezúčastnil. "Myslím, že to v plénu neprojde, protože je to součást reformních zákonů," řekl Právu.
Utahování opasků pro všechny
Předseda ústavněprávního výboru Jaroslav Kubera (ODS) návrh podpořil, přestože ví, že komorou nakonec neprojde. Jak řekl, má už dost demagogických řečí kolem platů zákonodárců. "Chci, aby státním zaměstnancům odpadly třídy, tím bychom se vyhnuli opakovanému hlasování, že nebudeme mít třinácté a čtrnácté platy. Platy by se mohly odvíjet od platu prezidenta, ale musí se najít systém," řekl. Tato představa by ale znamenala úplně přepsat platový zákon.
"Já to pokládám za přehnané. Vždyť netrpíme nouzí," reagoval místopředseda US-DEU, senátor Jan Hadrava. Jak dodal, zná argumentaci, podle níž v rámci státního rozpočtu zvýšení mezd zákonodárců nepředstavuje závratnou částku: "Má to ale významný symbolický charakter." Jestliže se hovoří o utahování opasků, musíme také spořit na sobě, dodal Hadrava.
"Senátorům asi selhaly všechny brzdy a ztratili smysl pro realitu," poznamenal k návrhu poslanec Michal Kraus (ČSSD).
Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) nejdříve odmítl uvěřit, že by senátory něco podobného napadlo. "S tím nemohu souhlasit a věřím, že plénum Senátu se zachová rozumně a takový návrh neschválí," řekl Právu. Na otázku, zda nejde o porušení koaliční dohody, Sobotka řekl, že návrhu senátorů vůbec nerozumí a vyjádřil naději, že koalice zvýšení nepřipustí.
Šéf US-DEU a vicepremiér Petr Mareš byl Feberovým návrhem "nepříjemně překvapen" obzvláště proto, že iniciativa vznikla "v době, kdy naše strana ve vládě nutí ostatní partnery ke škrtům, k co největšímu šetření na výdajové straně rozpočtu".
Feber není první
Rozruch kvůli platům způsobil v září ve Sněmovně sociální demokrat Jiří Václavek, když prosazoval nápad zvýšit platy zákonodárcům platy o 1400 korun a teprve pak je zmrazit. Jeho návrh ale nakonec ve Sněmovně neprošel.
Zvýšení platů zákonodárcům by bývala měla za důsledek i dubnová iniciativa poslankyně ODS Lucie Talmanové. Ta navrhla takovou novelu zákona o státní službě, které by v praxi znamenalo, že by ústavní činitelé dostali přidáno téměř 15 tisíc korun. Když dopady návrhu vyšly najevo, poslankyně od něj náhle ustoupila. Jak řekla Právu, o všech jeho důsledcích nevěděla a přiznala, že jí mnozí poslanci její záměr vyčetli.
Prezident svých 167 200 nedaní
Platy ústavních činitelů patří tradičně mezi sledovaná a ožehavá témata. Jejich zmrazení má být výrazem solidarity s řadovými občany, které bude reforma nutit k úsporám. I proto se kvůli negativnímu ohlasu veřejnosti ve Sněmovně nakonec nikdo nepřidal k poslanci ČSSD Jiřímu Václavkovi, který se pokusil zvýšit platy zákonodárců o více než 1000 korun.
Platy ústavních činitelů jsou několikanásobně vyšší než současná minimální mzda, která je 6200 korun, nebo průměrná mzda, která dosahuje výše 16 700 korun. Prezident republiky bere nyní měsíčně 167 200 korun a jako jediný ho nezdaňuje. K tomu má každý měsíc nárok na náhradu některých výdajů a může využívat i další požitky.
Měsíční plat ministra je 88 300 korun. Předseda vlády spolu s předsedou Senátu a Sněmovny mají 134 700 korun. Základní plat poslanců a senátorů je 46 500 korun. Většina z nich ale bere ještě desetitisícové příplatky za různé parlamentní funkce. Kromě toho dostávají automaticky různé náhrady, například na stravu, dopravu, reprezentaci.
