Prezident v preambuli svého nynějšího vyjádření tvrdí, že Ústavní soud „rozhoduje o budoucnosti státu, za jehož suverenitu bojovaly předchozí generace v obou světových válkách, za suverenitu, o kterou nás připravila komunistická totalitní velmoc“.

Klaus tak tvrdí, že Lisabonská smlouva svým obsahem vede k centralizaci rozhodování a k dalšímu oslabení pozice členských států. Podle něj představuje závazky, které „znamenají de facto vzdání se základních atributů suverénního státu“.

Celý text Klausova stanoviska

ČR podle něho znovu řeší otázku, zda se - tentokrát dobrovolně vzdá postavení suverénního státu a předá rozhodování evropským institucím, které jsou mimo demokratickou kontrolu občanů ČR.

 

Připomínám, že německý ústavní soud nedávno projednával kompatibilitu německé ústavy s Lisabonskou smlouvou celých deset měsíců a že závažnosti tohoto jednání odpovídal rozsah a obsah jeho rozhodnutí.Václav Klaus

 Klaus oceňuje důslednost, s jakou skupina senátorů trvá na tom, aby nejvyšší soudní instance v zemi posoudila ústavnost Lisabonské smlouvy. Podle něho udělali senátoři záslužnou práci především tím, že zkompletovali všechny tři smlouvy - Římskou o založení EU, Maastrichtskou o jejím fungování a zapracovali do nich i změny, které přináší Lisabonská smlouva.

V Německu rozhodovali skoro rok, upozornil Klaus

Vyjadřuje také přesvědčení, že na rozhodování ÚS nebudou mít vliv tlaky především ze zahraničí. Připomíná, že německý ústavní soud kompatibilitu Lisabonu s německou ústavou posuzoval celých deset měsíců.

ÚS se bude smlouvou zabývat bude 27. října. Jednání o něm urychlili soudci i proto, aby jejich stanovisko umožnilo prezidentovi podepsat do konce roku. To je termín, kdy by podle zástupců EU měla smlouva vstoupit v platnost. Opakovaně to potvrdili a stále apelují, aby byl dodržen.

Český ÚS již jednou soulad některých částí smlouvy s ústavou posuzoval. Na loňské dubnové podání skupiny senátorů v čele s občanskými demokraty soud po šesti měsících v listopadu reagoval tak, že šest napadených ustanovení je s českou ústavou v souladu.

Jak Senát, tak i Sněmovna proto na jaře letošního roku vyslovily se smlouvou souhlas. Zároveň s tím připojily změny jednacího řádu obou komor, které nutí vládu k tomu, aby před jakýmkoli závažným rozhodnutím v rámci EU, musela získat souhlas českého parlamentu.

Další pokusy

I to se však zdálo senátorům málo. Žádali přesné vymezení kompetencí, které by mohlo Česko Bruselu postoupit, a zároveň chtěli souhlas komor podmínit schválením ústavní většinou. Obrátili se proto opět na ÚS. Ten jejich stížnost odmítl jako neopodstatněnou.

Ve stížnosti, kterou bude soud projednávat, uvádějí senátoři, že Lisabonská smlouva je nepřehledná a nesrozumitelná a vyslovují obavu z prohlubování „demokratického deficitu EU“. Unie prý může při tvorbě evropského práva obcházet národní parlamenty.

Kdy může padnout rozhodnutí, není jasné. Podle šéfa ÚS Pavla Rychetského, který je zpravodajem v této kauze, by to mohlo být nikoli v řádu týdnů, ale za měsíc.