Pokud se podaří výškovou regulaci budov v plánu zakotvit, znamenalo by to, že by neprošlo územní rozhodnutí pro stometrové mrakodrapy na Pankrácké pláni. Jenže ty ho už na podkladě plánu z roku 1999 dostaly.

„Chtěl jsem zbourat Pankráckou pláň, tedy myslím ty tři komunistické zuby,“ řekl primátor Pavel Bém (ODS) s tím, že ho kolegové přesvědčili o opaku. Regulace výškových budov kopíruje hranice Pražské památkové rezervace, která je s rozlohou asi devíti kilometrů čtverečních největší na světě.

Koncept nového plánu zužuje současných sedmdesát různých funkcí území na čtyři. Půjde o území obytné, krajinné, rekreační a produkční, kde se počítá hlavně s výrobou. Každé se dělí ještě na tři nižší kategorie. Město si od toho slibuje, že zastupitelé nebudou řešit neustálé požadavky na změny plánu.

„Je přesně definováno, co si dovolit nelze, což bylo vždy jablkem sváru,“ řekl radní Martin Langmajer (ODS). Počítá se, že v roce 2020 bude v Praze žít zhruba 1,3 miliónu obyvatel, kapacitně by mělo město stačit pro 1,65 miliónu lidí.

Nové metro i zeleň

Město vyčlenilo plochy k případné zástavbě. Jde především o nevyužitá území, jako nevyužívaná nádraží a bývalé továrny. „Přestavbu těchto území budeme preferovat před zásahem do nezastavěných ploch,“ uvedl Bém. Tvůrci plánu počítají s variantami rozvoje metra, tedy nové trasy D a prodloužení trasy A a s tvorbou zeleného pásu kolem Prahy.

Variantní řešení naopak nemají plánované silniční stavby. „Přejímáme koncepci dopravy. Jsou to dva okruhy a 7 radiál,“ uvedl šéf Útvaru rozvoje města Bořek Votava. Podle Béma město neustoupí v otázce severozápadní části obchvatu Prahy přes Suchdol.

Veřejnost má možnost se s konceptem seznámit na novém webu www.uppraha.cz, případně od 2. listopadu na magistrátu. Na 23. listopadu se v zastupitelském sále chystá veřejné projednání. To se ale nelíbí kritikům. „Připravit jedno veřejné projednání pro jedenapůlmiliónové město, a to ještě v pracovní den, to je skutečně výsměch,“ uvedla zastupitelka Zuzana Drhová (SZ).

Město projednává několik desítek celoměstsky významných změn plánu. Týkají se kritizované zástavby Trojmezí, vybudování paralelní letové dráhy na ruzyňském letišti nebo rozšíření ďáblické skládky.

Podle sdružení Arnika mohou být celoměstsky významné změny také v rozporu s tím, co navrhuje nový koncept. Město to popírá. Celkem lidé podali od roku 1999 kolem 8 tisíc žádostí o změnu plánu.