„Pokud Ústavní soud rozhodne, že Lisabonská smlouva je v souladu s Listinou práv a svobod a pan prezident bude nadále tvrdit, že ratifikační podpis nedá, tudíž nemůže vykonávat svůj úřad, tak nastupuje článek 66 Ústavy ČR. Který hovoří, že jestliže prezident nemůže vykonávat svůj úřad, tak kompetence ve věcech mezinárodních smluv přechází na premiéra,“ řekla ve středu Právu Gajdůšková.

Doplnila, že některé kompetence týkající se parlamentu by přešly na předsedu Sněmovny. Tím je Miloslav Vlček (ČSSD). Usnesení o zbavení Klause pravomocí by stačilo podle Gajdůškové přijmout prostou většinou v dolní a horní komoře. „Bylo by konstatováno, že prezident nemůže vykonávat svůj úřad, tudíž ho musí vykonávat premiér, případně předseda Poslanecké sněmovny,“ vysvětlila.

Návrh má šanci na úspěch, věří Gajdůšková

Gajdůšková přitom věří, že by s návrhem na zbavení Klause pravomocí uspěla. „Jsem připravena tu iniciativu zvednout. Vzhledem k tomu, že obě dvě komory o Lisabonské smlouvě rozhodly více než ústavní většinou, jsem přesvědčena o tom, že podpora v obou komorách by tomuto návrhu řešení byla,“ uvedla.

Místopředsedkyně Senátu se také domnívá, že Klausův požadavek k Lisabonské smlouvě týkající se záruk, že nebudou prolomeny Benešovy dekrety, je zástupný. „Celý ten boj je o sociální práva občanů ČR. Panu prezidentovi Klausovi leží na stole dodatkový protokol k evropské sociální chartě, který odmítá také ratifikovat. To, co chce, stejné výjimky jako Britové a Poláci, tak to se týká stejné věci,“ míní místopředsedkyně horní komory.

Gajdůšková se také vyjádřila k tvrzení expremiéra Mirka Topolánka (ODS), že neměl sílu prosadit výjimku k Lisabonské smlouvě. Jeho slova potvrdila. „Neměl sílu, ale neměli sílu doma. Protože to by samozřejmě neprošlo. Tento mandát neměl dán ani v Poslanecké Sněmovně ani v Senátu, protože se proti tomu postavily v podstatě všechny zbývající politické strany kromě ODS,“ sdělila místopředsedkyně Senátu.

Paroubek se Klause naopak zastává

Názor Gajdůškové ostře kontrastuje s postojem šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, který je ke Klausovi v poslední době velmi smířlivý a veřejně se postavil proti snahám o odvolání prezidenta z funkce. Paroubek nešetří slovy chvály na hlavu státu.

„Václav Klaus se hlásí ke státotvornému a politickosprávnímu odkazu první Čs. republiky a k obsahu českých dějin jako takových. Ví, že Plzeň osvobodili Američané, ale ví, že celý svět by se nezbavil německého fašismu bez „Stalinovy“ Rudé armády,“ ocenil lídr soc. dem. prezidenta ve středečním komentáři v Právu s názvem „Schwarzenberg nebo Klaus?“.

Plán na odstranění prezidenta, který prosazuje Gajdůšková, už jednou v české historii použit byl,  a to za komunistické éry. V roce 1975 byl pro nezpůsobilost vykonávat prezidentský úřad odvolán z funkce hlavy státu Ludvík Svoboda. Místo něj na Pražský hrad nastoupil tehdejší generální tajemník KSČ Gustáv Husák. Jak uvádí webové stránky Hradu, Svobodu po druhém zvolení v roce 1973 postihla dlouhodobá vleklá choroba, a i když chtěl podat demisi, nebylo mu to ze spekulativních politických důvodů umožněno.