Článek
Jsou to čtyři měsíce, co jste se stal předsedou strany Věci veřejné (VV). Ještě nelitujete?
Kamarádi mi říkají, že jsem úplný blázen. Když mě neoddělali zločinci kvůli pořadu Na vlastní oči, takže teď mě určitě oddělají. Ale když jsem byl v televizi, tak mi ukradli šest aut, osm autorádií, šest rezerv a rozbili dvě okénka. Takže nějakou průpravu na politické poměry v ČR mám.Teď mi zatím ukradli jen rezervu.
Jaký máte z politiky pocit jako bývalý novinář?
Překvapuje mě, jak je to podobné. Cítím se, jako bych byl v televizi. Neustále na poradách Věcí veřejných řešíme, kde se co děje špatně a co by se s tím dalo dělat. Systém práce je tedy úplně stejný jako v pořadu Na vlastní oči.
Dlouho jsem se připravoval, že opustím investigativní žurnalistiku a budu psát o vínu a cestopisné reportáže. Ale smrtelně jsem se naštval při pádu vlády. V Evropě se dnes děsím říci, že jsem z ČR. Protože se mě začnou ptát co to tam děláme a já jim to neumím vysvětlit. Ale jak se strany rozpouštěly a vypouštěly, chtěly měnit ústavu a jak to pokračuje, tak moje naštvání se jenom zvyšuje. Myslím, že přichází čas zlomu. A to byla moje hlavní motivace.
Vláda ale musí počítat s tím, že ji opozice bude chtít svrhnout.
Když padla vláda a viděl jsem přenos ze Sněmovny, tak jsem synovi zakrýval oči a uši a říkal mu: „To není výkvět národa, to je mládeži nepřístupné.“ Od rozumné opozice očekávám, že bude mít v záloze variantu, jak státu neublížit. Ať se pokouší strhávat vládu, když má něco lepšího. A výsledek je katastrofální.
Myslíte? Máme přece vládu premiéra Fischera, již podporuje 77 % lidí. Topolánkův kabinet měl v květnu o polovinu méně.
Miluji vládu odborníků, ač jim politici říkají úředníci. To jsou vzácné okamžiky, kdy ve vládě zasedají odborníci. Zažil jsem, jak se jeden nejmenovaný politik během večera dozvídal o vládě a postupně slavil, že bude napřed ministrem kultury, pak ministrem zahraničí, a pak ministrem pro místní rozvoj. A bral by všechno! Politici nejsou odborníci na nic a nemají tu soudnost, aby přiznali, že tomu nerozumějí.
Proč jste si vybral VV?
Prošel jsem programy všech stran, které kandidovaly do Evropského parlamentu a vyšly z toho Věci veřejné. Jde o komunální stranu, je tu od roku 2001 a její program je servisní. Provozuje Zelenou linku, kde lidem zdarma radí s právní a sociální problematikou. Stará se o lidi, jímž byl ztížen život špatnou vládou parlamentních stran.
Dělám nabídku a navrhuji řešení, o kterém si myslím, že je správné. Pokud si to národ nezvolí, tak ve velké pohodě vyjedu do svého sklípku v Mikulově a budu psát paměti. Tím říkám: buď národ pochopí, že v těchto volbách je třeba změny, anebo to rozhodně pochopí v příštích volbách. Kdyby to nepochopil, tak končím, moje nabídka expirovala, a odcházím do vinic.
Politice tedy dáváte pět let?
Ano. Dvoje volby. Můj tatínek vždy říká, že jen blbé tele si vybírá svého řezníka. Doufám, že voliči nebudou ta blbá telata. Tak si myslím, že by se výsledek měl projevit v těchto volbách. Jsme pomalý národ a poslední postkomunistická země, která změnu neudělala. Ostatní již vyměnili první generaci politických dinosaurů, kteří se podíleli na privatizacích a s nimi spojených skandálech. Střídání je jediný způsob, jak evolučně k něčemu dospět. A pro mě ta chvíle teď nastala.
Například teď jsme vyhlásili inventury obzvlášť nemravných prodejů, protože když Evropské komisi dáte doklady o nemravném prodeji státního nebo obecního majetku, tak Komise může navrhnout zrušení tendru nebo doplacení ceny. Proto jsme vyzvali občany, aby nám napsali o nemravných prodejích v celé zemi a děláme seznam deseti nejhorších případů.
Kdo je horký kandidát na první místo?
Prodej pozemků pod přistávací dráhou na letišti – ty koupila velká firma jako zemědělskou půdu, a pak je prodala za mnohonásobně víc. A kritérium bude o kolik miliard stát přišel.
Kritici vytýkají VV, že jste pražská strana. Co nabízíte obcím a venkovu?
To je pomluva. Říkáme, že zatím zapalujeme svíčky. Vezměte si Prahu 1: v roce 2002 měly VV jednoho zastupitele a o čtyři roky později to už bylo devět.
Strana se nejlépe formuje, když jsou lidé nespokojeni. Tak říkám, aby si občané udělali seznam toho, co je štve, a my jim dáme know-how, jak se dělají petice, jak se dá bojovat se starosty typu Jančíka. My od nich budeme vědět, s čím jsou nespokojeni a dáme to na vědomí ostatním lidem z VV.
Po sněmovních volbách přijdou na řadu komunální. Lidem říkám, že sami vědí, jak to u sebe nejlépe zařídit a žádní Pražáci jim nenalétají na kandidátky. A nebudou jim radit, jak mají žít v Hodoníně. Když nám dají pět procent ve sněmovních volbách, tak budeme fungovat tak dobře, že příště budeme ještě významnější stranou.
Jak jste na tom se členskou základnou?
Velmi dobře, nahrávají nám velké parlamentní strany. Lidé dokonce chtějí vstupovat do strany, to před pěti lety bylo sprosté slovo. Každý týden nám přibývá několik desítek lidí. Abychom blokovali překotné přijetí, máme měsíční čekací lhůtu. Nyní máme asi pět set členů a pět set kandidátů-čekatelů.
Také máme tzv. véčkaře, registrované podporovatele. Ti když uvedou svoji identitu, tak se mohou po internetu podílet na programu, rozhodovat o předsedovi strany, kandidátech a hlasovat v referendech. A tam mluvíme o desítkách tisíc.
Celý rozhovor si můžete přečíst v sobotním vydání deníku Právo.