"S ohledem na to, že je to mezinárodní smlouva, která neplatí retroaktivně, tak by se na Benešovy dekrety vztahovat neměla. Právně je to jasné," řekl v pátek bývalý ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Vladimír Balaš. Lisabonská smlouva je však podle něj prací politiků, a nikoli právníků. "Pokud má pan prezident tuto obavu, ať mu ji tedy vyvrátí některý z jeho smluvních partnerů," dodal.

Podle Jana Kudrny z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy představitelé EU v minulosti opakovaně deklarovali, že záležitosti jako dekrety nespadají do působnosti Evropské unie. "Nevím, o co pan prezident svůj názor opírá, a domnívám se, že jím uváděné nebezpečí nehrozí," řekl v pátek Kudrna. Také on argumentuje tím, že mezinárodní organizace a instituce zpravidla neovlivňují právní stav, který byl před jejich vznikem.

Revize poválečných dekretů se neobává ani ústavní odborník Václav Pavlíček. Již na počátku roku 2008, když s podobným názorem přišel europoslanec Vladimír Železný, řekl, že Lisabonskou smlouvu nelze uplatňovat retroaktivně. Pavlíček však soudí, že by teoreticky mohl vzniknout problém s uplatňováním restitučních nároků s ohledem na princip rovnosti všech občanů EU.

 

Je to strašení minulostí, která naštěstí už je uzavřenapolitolog Milan Znoj

Politolog Milan Znoj z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy dnes v České televizi připomněl, že Charta základních práv EU už v Evropě platí, byť zatím není právně závazná. Chartu evropské země podepsaly v roce 2000, původně měla být součástí odmítnuté evropské ústavy a nakonec se stala dodatkem k lisabonské smlouvě. "Je to norma, kterou se Evropský soudní dvůr řídil a řídí. Lisabonská smlouva na tom nic nemění," řekl.

Také Znoj zpochybnil prezidentovu obavu z toho, že by Evropský soudní dvůr mohl prolomit Benešovy dekrety. Podle něj praxe soudu ukazuje, že u nároků, které vycházejí z doby před vznikem EU, nepřichází retroaktivita v úvahu. "Je to strašení minulostí, která naštěstí už je uzavřena," prohlásil politolog.

"(Lisabonská smlouva) povede k ohrožení právní jistoty občanů a stability vlastnických vztahů v naší zemi," prohlásil v pátek Klaus. Podle něj to je důsledek začlenění listiny základních práv do textu smlouvy. Evropský soudní dvůr bude podle Klause posuzovat soulad právních zvyklostí s listinou, což umožní obcházet české soudy a uplatňovat majetkové požadavky osob vysídlených po druhé světové válce.

Klaus dále vyjádřil přesvědčení, že je možné výjimku podobnou té, kterou si už během projednávání textu smlouvy vyjednaly Británie a Polsko, prosadit. Dá se to podle něj vyřešit poměrně rychle, "byť nestandardním postupem".