Buzek po setkání s předsedou Sněmovny Miloslavem Vlčkem uvedl, že případné dodatky ke smlouvě by musely akceptovat všechny země evropské sedmadvacítky. Nelze proto předvídat, jak by se k nim postavily. Buzek nicméně naznačil, že z minulosti existují případy, jak by se dal takovýto požadavek aplikovat.

Podle utajeného zdroje polského deníku Rzeczpospolita se Klaus obává obnovení sporů o sudetoněmecké majetky. Dodatek z Listiny základních práv a svobod by pochybnosti mohl rozptýlit.

"Máme odborné posudky, které dokazují, že by bylo možné otevřít otázku majetkového vypořádání se sudetskými Němci. Nemůžeme dopustit, aby nějací soudci ze Španělska nebo Malty zasedající v Evropském tribunále, kteří neznají historii regionu, rozhodovali o tom, zda mají Němci právo získat zpět svůj majetek,“ cituje list ze svého zdroje v Praze.

Klausovi podle listu vadí především Listina základních práv EU, která je součástí Lisabonské smlouvy, a spolu s ní má vejít v platnost. Právě ta by údajně mohla znamenat prolomení Benešových dekretů.

Podobnou výjimku mají Polsko i Británie

Buzek uvedl, že případné dodatky ke smlouvě by musely akceptovat všechny země evropské sedmadvacítky. Nelze proto předvídat, jak by se k nim postavily. Naznačil, že z minulosti existují případy, jak by se dal takovýto požadavek aplikovat.

Cílem Klausových dodatků by mělo být nabytí stejných záruk, které dostaly Polsko a Velká Británie tzv. britským protokolem neboli Protokolem 30. Ten zaručuje, že polské a britské právo bude vždy nadřazené Listině základních práv EU.

Buzek už před setkáním s hlavou státu prohlásil, že problémy s ratifikací si musí Češi vyřešit sami. [celá zpráva]

 
Předseda europarlamentu Jerzy Buzek (vlevo) s českým prezidentem Václavem Klausem

Předseda europarlamentu Jerzy Buzek (vlevo) s českým prezidentem Václavem Klausem

FOTO: Petr Hloušek, Právo


Klausův požadavek vyvolává v EU kritiku i pochopení
Slovenská europoslankyně Monika Flašíková-BeňováPodle Flašíkové-Beňové jde Klausovi jen o zviditelnění. Lituje, že k tomu Klaus zneužívá Lisabonskou smlouvu. "Myslím, že už se dost zesměšnil názorem na klimatické změny, tak teď v tom jen pokračuje," řekla europoslankyně. Zarážející na celé věci podle ní je, že český prezident, který není volený přímo, nýbrž zákonodárci, je schopen negovat rozhodnutí legitimně volených členů parlamentu. "Pan Klaus arogantně dává najevo, že přímo volení zástupci jsou vlastně nikým, a on, který ani přímo volený není, má patent na rozhodování."
Europoslanec ODS Jan Zahradil "Určitě si nemyslím, že to je obstrukce, nepochopení nebo arogance," řekl Zahradil. Sám motivy prezidenta nezná, možná mu jde o to, získat právní záruky, aby například kvůli chartě nemohly být nějakým způsobem prolomeny takzvané Benešovy dekrety, či o to, aby se Evropský soudní dvůr pomocí této listiny nemohl "vlamovat" do národního práva ČR. "Ta charta je jedním z nejslabších míst smlouvy...kukaččí vejce, z něhož se může vylíhnout leccos," podotkl Zahradil. Pokud je podle něj reálná šance dosáhnout nějakého ústupku či získání nějakých záruk, tak prý není důvod, proč to nezkusit.
Maciej Kaczyński z bruselského Střediska pro výzkum evropské politiky (CEPS) Kaczyński řekl, že by šlo celou situaci vnímat z pohledu zastánců smlouvy i pozitivně. "Je to první náznak ze strany prezidenta Klause, že je připraven to podepsat," poznamenal. "Možná jde o určitou ´exit strategy´ (únikovou strategii) z jeho předchozího postoje," dodal. Je však prý nyní třeba získat podrobnosti o tom, co přesně požaduje. Kaczyński také podotkl, že Klaus také musí jednat s českou vládou. Protože k případnému dosažení nějakých ústupků či záruk je třeba, aby to byla oficiální pozice ČR.
Rakouský europoslanec Hannes Swoboda To, že svým novým požadavkem, který by možná šlo v určité formě prosadit, si možná chce Klaus "zachovat tvář", soudí i Swoboda. I podle něj ale prezident musí jasně říct, co přesně chce, a to pokud možno co nejrychleji.
 Zdroj: ČTK