Teprve po vyjasnění takových požadavků na národní úrovni by bylo nutné jednat o jejich případné podpoře na úrovni zbývajících členských států EU, uvedl Buzek.

Ke Klausovým požadavkům se v pátek vyjádřil i ministr zahraničí Jan Kohout. Prostřednictvím svého mluvčího Milana Řepky vzkázal, že o nich nemá žádné podrobnosti. Prezident postup s diplomacií zřejmě nekonzultoval.

Ke Klausovi se zatím nevyjádřil ani premiér Jan Fischer. Sám prezident chce své požadavky specifikovat až ve chvíli, kdy o Lisabonské smlouvě rozhodne Ústavní soud.

Fischer přesvědčuje EU

K návštěvě šéfa europarlamentu upírá pozornost celá Evropa. Klausův podpis pod Lisabonskou smlouvou je totiž poslední překážkou pro ukončení její ratifikace v celé unii. Prezident poté, co dohodu schválil parlament, podepsání oddálil, aby poskytl čas pro podání druhé stížnosti skupiny senátorů k Ústavnímu soudu. Ten pak Klausovi zakázal smlouvu podepsat, dokud o věci nerozhodne.

Zatímco Fischer ještě ve čtvrtek ujišťoval švédského premiéra Fredrika Reinfeldta, který v současnosti předsedá radě EU, šéfa Evropské komise Josého Barrosa a Buzka o tom, že v případě zamítnutí senátní stížnosti nebude již Klausovi nic bránit v podepsání, prezident jen o několik hodin později překvapil další podmínkou.

V telefonickém rozhovoru s Reinfeldtem si prezident vymínil dodatek k Lisabonu, který by měl obsahovat dvě věty týkající se listiny základních práv. „Řekl, že chce, aby to přijala Rada EU. Řekl jsem mu, že to je špatná zpráva ve špatný čas pro EU,“ prohlásil po rozhovoru s Klausem Reinfeldt.