Bývalé vedení fakulty podle Dvořákové dokázalo vytvořit neprůhledný systém studia a udělování titulů pro různé zájmové osoby. „Jednoznačně šlo o dobře organizovanou síť,“ míní.

Sytém prý fungoval jednoduše. Fakulta uznávala desítkám studentů zkoušky z jiných škol, a ti tudíž dostudovali v Plzni v kratším než pětiletém termínu. To je ještě standardní a nijak neobvyklý postup. Jenže mezi tyto zhruba čtyři stovky studentů vedení fakulty nenápadně protlačilo i několik desítek „zájmových osob“, které dřív nikde nic nestudovaly, a přesto pak zvládly práva často i za několik měsíců.

„Šlo o zaměstnance státní správy, policisty, celníky, politiky, ale také o vlivné podnikatele či jejich děti. Ti činovníci fakulty po nich ani možná nic na oplátku nemuseli chtít, jen si dopředu dělali u nich velké či malé očko, které by se mohlo hodit do budoucna,“ tvrdí Dvořáková.

Jako příklad uvádí obě děti zemřelého kontroverzního a velmi bohatého podnikatele Františka Mrázka, syna Michala a dceru Moniku. „Oba shodně zvládli plzeňská práva za čtyři semestry,“ upřesnila Dvořáková.

To, že se některým zástupcům fakulty mohla taková pomoc vlivným lidem později vyplatit, se podle šéfky komise ukazuje zřejmě na případě bývalého proděkana Kindla. „Dostávám téměř denně různé anonymní, ale i autentické podněty o tom, v jakých kauzách, kde jde o miliardy, figuroval,“ doplnila Dvořáková.

Fakultu šetří policie

Fungováním fakulty se zabývá i protikorupční policie. Zatím shromažďuje podklady. Na fakultě nyní probíhá interní kontrola, o niž se bude vyšetřování opírat. Prozatímní děkan fakulty Jiří Pospíšil také zastavil naplánované obhajoby rigorózních prací.

V době kratší než řádné vystudovalo plzeňská práva 400 studentů. Jedním z nich je i podnikatel Jan Harangozzo, který dostal titul po dvouměsíčním studiu během prázdnin roku 2005. Muž je obžalován v případu zmanipulovaných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky. Jeho závěrečná práce na fakultě chybí a je podezření, že ji nikdy nenapsal.