Janeček totiž před týdnem při projednávání zákona o státních svátcích obvinil poslankyni, že neví, co je rasismus a holocaust, a že si plete nacistickou a komunistickou ideologii. "Co asi učí paní poslankyně a učitelka naše děti? To jim skutečně říká, že za komunistická zvěrstva mohou demokratické státy? Nebo je učí, že vraždit ve jménu komunismu je správné?"

Prohlásil ve Sněmovně Janeček a Gruntová tato jeho slova považuje za urážku. Protože poslanec se jí odmítl za ně omluvit, požádala mandátový a imunitní výbor, aby s ním zahájil disciplinární řízení. Domnívá se, že Janeček znevážil její práci pedagoga, způsobil jí morální újmu a poškodil profesionální pověst.

Může přijít o celý plat

Janeček své odmítnutí zopakoval na tiskové konferenci, neboť - jak řekl - nevidí důvod, proč a za co by se měl českým komunistům omlouvat. Je přesvědčen, že nikoho neurazil. Podle něho komunisté svou diskusí ve Sněmovně prokázali, že "odmítají uznat zločiny komunismu jako historickou skutečnost" a komunistická strana se podle něho "profiluje jako neostalinistická strana, které jde jen o moc".

Výsledkem disciplinárního řízení může být odložení věci, rozhodnutí o povinné omluvě, nebo uložení pokuty až do výše poslaneckého platu, tedy 46 500 korun. Zatím nebylo stanoveno, kdy se výbor k projednání případu sejde. Poměr sil však hovoří spíše ve prospěch Janečka, neboť vládní koalice v něm má převahu jednoho hlasu. Byť je jednání tohoto orgánu neveřejné a neuvádí se, jak kdo hlasoval, dá se těžko předpokládat, že by zástupci ODS otevřeně podpořili komunisty, s nimiž jsou v tomto volebním období v opozici.

"Spoléháme na zdravý úsudek poslanců, náš klub udělá vše pro to, aby se Josef Janeček nestal další obětí studené války," prohlásil místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Narážel tím na prvopočátek celého sporu, který se rozhořel poté, co právě Gruntová navrhla změnit název významného dne předloženého skupinou poslanců ze Dne památky obětí komunistického režimu na Den památky obětí studené války.

Spor o Horákovou

Tento den by se podle poslanců, kteří zákon předložili, měl slavit 27. června, tedy v den, kdy byla v roce 1950 popravena národně socialistická poslankyně Milada Horáková. V souvislosti s její osobou se v těchto dnech dostali komunisté ještě do jednoho sporu.

Poslanec a místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf prohlásil, že Horáková byla politička levicového smýšlení a po válce hodlala vstoupit do komunistické strany. Proti tomu se ostře ohradila její dcera Jana Kánská, která ve středu ČTK řekla, že toto tvrzení je nehoráznost a rozšiřovaly ho komunistické poslankyně, aby její matku zostudily.

Ransdorf se ale podle svých slov opírá o autentické svědectví komunistické poslankyně Marie Švermové, které je zachyceno v jejích dosud nepublikovaných pamětech.