„Pro mě se věc stává jednou z naprosto zásadních priorit. Usiluji o změnu volebního zákona. V každé trojici kandidátů na volební kandidátce do Parlamentu, zastupitelstev krajů a Prahy by měla být alespoň jedna žena,“ uvedl včera Kocáb. Nepochybuje přitom, že myšlenka získá podporu ve vládě. „V Parlamentu to ale bude hodně těžké,“ připustil.

Ministr představil také nový vládní výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů v politice. Předsedá mu Kocábova předchůdkyně Džamila Stehlíková. Podle ní by změny přinesly zkulturnění prostředí, jiné pohledy na společenskou realitu a nové tváře.

Strany jako mužské klany

Členové výboru, který se včera sešel na prvním zasedání, se shodli na tom, že politické strany ovládají muži. Tomu odpovídají sestavované volební kandidátky. Ženy na nich většinou obsazují spodní, nevolitelné příčky. V základně partají přitom tvoří až polovinu členů. Problém se stále prohlubuje.

Češky v politice
InstitucePočet (v %)
Senát
17
Krajská zastupitelstva
17,5
Sněmovna18,5
Vláda
23,5
 Zdroj: Ministerstvo pro lidská práva

„Kdyby byly v listopadu volby, dostane se podle našich výpočtů do Sněmovny pouze patnáct procent žen, nyní jich tam je osmnáct a půl procenta,“ upřesnila Stehlíková. Že se situace zhoršuje ukazují i další čísla. Při volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 uspělo 21 procent žen, letos jen osmnáct. Nedostaly se na volitelné příčky.

Češi by ovšem poměry rádi změnili. Podle červnového průzkumu STEM 88 % dotázaných považuje vyšší zastoupení žen v politice za užitečné, 76 % si myslí že je třeba aktivně podporovat vstup žen do politiky a 58 % podporuje kvóty na kandidátní listiny.

Nefungující právo

„Od roku 1920, kdy ženy u nás získaly aktivní i pasivní volební právo, jich v politice přibylo pouze deset procent. Považuji to za deficit demokracie. Prakticky není naplněno pasivní volební právo žen - tedy být volené,“ uvedla Hana Havelková z katedry genderových studií Fakulty humanitních studií Karlovy univerzity.

Dodala, že všude ve světě, kde ke změnám k lepšímu došlo, přistoupili k institucionálnímu řešení: tedy k nejrůznější pozitivní diskriminaci, včetně zavedení kvót. Vládní výbor se nicméně shodl, že prosadit něco podobného v ČR, bude nesmírně obtížné. Parlamentní strany ovládané muži, sice o problému občas mluví, ale zájem na řešení příliš nemají.

ČR patří z hlediska rovnocenného zastoupení pohlaví v politice do evropského i světového podprůměru. A to i přesto, že ženy tvoří přes polovinu populace a mají obecně vyšší vzdělání než muži. Fischerova vláda, kde jsou hned tři ministryně, je přitom z hlediska zastoupení obou pohlaví v českém prostředí zcela výjimečná.