V úterý to oznámil generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Senátoři podali také návrh na opětovné přezkoumání celé Lisabonské smlouvy. O něm soud dosud nerozhodl.

Šestnáct senátorů za ODS spolu s místopředsedkyní Strany svobodných občanů Lianou Janáčkovou počátkem září předložili Ústavnímu soudu stížnost na prováděcí novely k Lisabonské smlouvě, které zavádějí pro vládu takzvaný vázaný mandát, tedy nutný souhlas parlamentu k převádění pravomocí na EU.

Senátorům ale vadí, že by parlament mohl souhlasit i jinou než ústavní většinou. V návrhu na přezkum smlouvy uvádějí, že "vázanému mandátu musí podléhat všechna hlasování v Radě EU, která se kryjí s pravomocí Parlamentu na vnitrostátní úrovni" a že "vázaný mandát by měl podléhat kontrole Ústavním soudem v obdobném rozsahu jako vnitrostátní rozhodování".

Senátoři požadovali, aby soud o tomto podnětu rozhodl současně s návrhem na přezkum samotné smlouvy.

Fischer a Topolánek byl s verdiktem spokojený, Oberfalzer méně

Premiér Jan Fischer rozhodnutí Ústavního soudu uvítal, zprůchodňuje totiž podle něj cestu k dokončení ratifikačního procesu Lisabonské smlouvy. Informoval o tom mluvčí Roman Prorok.  

Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá rozhodnutí za potvrzení toho, že vázaný mandát je v novelách parlamentních jednacích řádů upraven dostatečně. Pokud by novely Ústavní soud zrušil, v opakovaném hlasování by podle něho parlament nemusel schválit nic.

Proti úternímu verdiktu se ale ostře ohradil Jiří Oberfalzer (ODS), který stojí u zrodu ústavní stížnosti. Rozhodnutí označil za porážku české svrchovanosti. Novinářům řekl, že tvůrci stížnosti měli rozumné požadavky, které se týkaly vyššího stupně ochrany české ústavnosti.

"Já to mohu vnímat jedině jako porážku svrchovanosti České republiky," prohlásil Oberfalzer na adresu rozhodnutí ústavních soudců. Žádné předběžné závěry, zda by stejný osud mohl potkat i návrh na opětovný ústavní přezkum Lisabonské smlouvy, ale z dnešního rozhodnutí dělat nechtěl.  

Smlouva je nepřehledná i pro experty, stěžují si senátoři

Lisabonská smlouva je podle stěžujících si senátorů "extrémně nepřehledná i pro právní specialisty, laikům je sama o sobě zcela nepřístupná". Novelizace takovéhoto rozsahu je v příkrém rozporu s požadavky dostatečné srozumitelnosti a přehlednosti právního předpisu, které patří k základním znakům právního státu. Možnost orgánů EU Lisabonskou smlouvu dodatečně opravovat prý navíc odporuje principu zákazu retroaktivity.

Lisabonská smlouva má od roku 2014 nahradit dosud vyžadovaná jednomyslná rozhodnutí v EU většinovými. Mimo to zavádí funkci ministra zahraničí EU a evropského "prezidenta" a předpokládá zmenšení počtu členů. Evropská unie nyní funguje na základě smlouvy z Nice z roku 2001.