Hodnocení se opírá o takzvaný index lidského rozvoje. Jde o kombinaci ekonomických a sociálních ukazatelů, jako je například průměrná délka života, přístup ke vzdělání nebo HDP na hlavu ve vztahu k mezinárodně srovnávané koupěschopnosti. Nezahrnuje však složitější ukazatele, jako je na příklad nerovnost mezi pohlavími nebo respektování politických svobod.

Na prvních místech v hodnocení figurují Norsko, Austrálie a Island, který ztratil prvenství z minulého ročníku 2007/2008. Nejhorší životní úroveň mají obyvatelé Sierry Leone, Afghánistánu a Nigeru.

Francie, Peru, Chile, Venezuela a Kolumbie si proti minulému ročníku polepšily o nejméně tři místa především díky vyšším výdělkům a průměrné délce života. V případě Číny, Kolumbie a Venezuely se na lepším výsledku podílel také pokrok ve vzdělávání.

Země s nejvyšším indexem rozvoje
1. Norsko
2. Austrálie
3. Island
4. Kanada
5. Irsko
6. Nizozemsko
7. Švédsko
8. Francie
9. Švýcarsko
10. Japonsko
Zdroj: UNDP

Index lidského rozvoje zveřejňuje UNDP každoročně od roku 1990. Letošní hodnocení, sestavené podle dat z roku 2007, tedy před hospodářskou recesí, ukazuje významné rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi. "Přes významné zlepšení zaznamenané v průběhu času je pokrok nerovný," tvrdí hlavní autorka zprávy Jeni Klugmanová. Na příklad v Nigeru je průměrná délka života o 30 let menší než v Norsku.

Autoři zprávy se kromě indexu rozvoje letos zaměřili na migraci. Celosvětová hospodářská krize sice umenšila roli lidí stěhujících se za prací, v následujících letech lze však čekat dramatické změny. Rozvinuté země budou totiž v příštích čtyřech dekádách postrádat pracovní sílu.

UNDP vyzval státy k odstranění překážek bránících volnému pohybu na mezinárodním pracovním trhu. Státy by se také měly vyrovnat s odsouváním pracovních migrantů na okraj společnosti a s liberalizací pracovního práva.