Hlavní obsah

Havel: Postkomunistické demokracie stále vězí v porodních bolestech

– Berlín

Bývalý disident a pozdější prezident Václav Havel si v rozhovoru pro německý týdeník Die Zeit postěžoval na současný stav v postkomunistických zemích včetně ČR. Připustil sice, že 20 let po pádu komunismu dosáhly země základních svobod, stále se však potýkají s "porodními bolestmi". Varoval také před vzestupem autoritářských režimů ve východní Evropě.

Foto: ČTK

Bývalý prezident Václav Havel

Článek

"Základní cíle, o něž jsme usilovali, se staly skutečností," řekl Havel s poukazem na to, že postkomunistické země včetně ČR dnes požívají základních svobod, mají privatizované ekonomiky a jsou součástí evropské civilizace.

"To všechno ale neznamená, že neexistuje 1001 věc, s nimiž jsem nespokojen. Všechno jde mnohem pomaleji a obtížněji, než jsem doufal. Stále vězíme v porodních bolestech. Někdy i Západu život ztěžujeme a komplikujeme," shrnul Havel cestu, kterou postkomunistické země ušly za posledních 20 let.

Havlovi vadí údajné mafiánské praktiky, které se objevily při privatizacích ekonomik, ale zdůraznil, že po desetiletích demoralizace tu nepomohou ani nejlepší zákony, neboť právní pořádek spočívá na pořádku morálním.

Rusko spěje k rafinovanému autoritářští, naznačil Havel

Na východě Evropy podle Havla existují tendence k nové formě "velmi rafinovaných" autoritářských režimů, které jsou prý nebezpečnější, než kdyby se v oblasti rozšířil primitivní nacionalismus. "Formálně se vše odehrává demokraticky, mají parlament a politické strany," řekl Havel se zjevnou narážkou na země, jakou je dnes Rusko. Na moci se v nich podle něj ve vzájemné součinnosti podílejí zpravodajské služby, oligarchové a policie.

"Jak říká ve hře francouzského spisovatele Alfreda Jarryho král Ubu: 'Nechám popravit tři spisovatele, a těch dalších 200 bude psát, co chci já.' V Rusku vidíme něco velmi podobného. Za nevyjasněných okolností zemřou tři až čtyři kritičtí novináři. Zbytek pak je nekritický," prohlásil dramatik a bývalý disident.

To, že nastala obamománie, je pozitivní signál. Znamená to, že lidé si přejí lepší alternativu vůči stávajícímu.
Václav Havel

Méně konkrétně se vyjádřil k možnostem dalšího rozšiřování Evropské unie a NATO, což jsou podle něj organizace definované zároveň hodnotami i geografickými hranicemi. Otevřít by se však Západ měl například Gruzii.

Havel potvrdil, že je "sympatizantem" amerického prezidenta Baracka Obamy. "To, že nastala obamománie, je pozitivní signál. Znamená to, že lidé si přejí lepší alternativu vůči stávajícímu. Ale skrývá to jedno riziko: Lidé by si mohli myslet, že tento jediný člověk za nás všechno vyřeší," upozornil.

Václav Havel

Narozen v roce 1936 v Praze v rodině stavitele Václava M. Havla. Vyučil se chemickým laborantem. Pracoval jako jevištní technik, mj. v divadle ABC, Na Zábradlí. Dálkově vystudoval dramaturgii na DAMU.

Po roce 1968 pracoval např. jako dělník v pivovaru, patřil mezi autory Charty 77.

V roce 1989 se stal prezidentem Československa, v roce 1993 České republiky. Z funkce odešel v roce 2003. Všeobecně byl lépe přijímán v zahraničí než na domácí politické scéně. Asi nejostřejší diskuse vyvolal schválením válek vedených Spojenými státy: tzv. humanitární bombardování Kosova a války v Iráku.

Havel získal v zahraničí mnoho ocenění a čestných cen. Opakovaně byl též navrhován na Nobelovu cenu za mír.

Jako dramatika ho uznává celý svět. Za svou činnost byl naposledy počátkem roku 2008 odměněn Cenou Karla Čapka.

Václav Havel je bezdětný a podruhé ženatý. Po smrti první manželky Olgy si vzal herečku Dagmar Veškrnovou.

Václav Havel ve středu zahájil čtyřdenní návštěvu Berlína. Jako hlavní protagonista sametové revoluce, od níž letos uplyne 20 let, ve středu převezme mediální cenu Zlatá slepice a v sobotu ocenění Quadriga.  

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám