Článek
"Mohutný rozvoj v informační a technologické oblasti s sebou nese pokušení oddělit rozum od hledání pravdy. Rozum, je-li však zbaven základní lidské orientace k pravdě, začíná ztrácet směr; chřadne, a to buď pod záminkou skromnosti, uspokojený s tím, co je pouze částečné nebo provizorní, a nebo pod záminkou jistoty, s níž trvají na kapitulaci před požadavky pravdy ti, kdo přisuzují stejnou hodnotu bez rozdílu prakticky všemu," řekl Benedikt XVI.
Touha po poznání je podle papeže společná prostředí univerzitnímu i fenoménu víry. Stála i při prvních křesťanských misionářích, kteří položili základy zdejší kultury a ve stejném duchu byl podle papeže veden i jeho předchůdce Klement VI. v roce 1347 k založení Karlovy univerzity, "která i nadále významnou mírou přispívá k širším evropským, akademickým, náboženským a kulturním kruhům".
Papeže vítal rektor a student teologie
Hlavu katolické církve přivítali rektor Karlovy univerzity Václav Hampl a Jaroslav Lorman, doktorand teologické fakulty, který zastupoval studenty. Oba se na Benedikta XVI. obraceli především jako na učence, jemuž je spolu s přítomnými vědci společné hledání tajemství života.
Vysvětlovali také symboliku místa setkání, které ve své historii nese někdejší úzké sepětí víry a vědy. Z jižního konce Vladislavského sálu se totiž dá projít do Svatováclavské kaple, jednoho z nejsvětějších míst země, kde spočívají ostatky zemského patrona připomínaného dnes také samotným papežem. Podle rektora dnešní společnosti chybí právě někdejší dialog politických elit s elitami akademickými i církevními.
Papež dostal při setkání darem dva svazky dějin Karlovy univerzity svázané speciálně pro tuto příležitost. Ve Vladislavském sále se zástupci Karlovy univerzity scházejí jednou za 50 let při výročí založení univerzity Arcibiskupstvím pražským a králem, nyní výjimečně u příležitosti papežovy návštěvy.