Článek
Někteří poslanci byli rozhodnutím soc. dem.rozčarováni. Část z nich již dokonce zahájila stěhování, vyklidila své stoly, vyházela stohy papírů ze skříní, odvozila obleky domů. „Teď abych to tahal zase zpátky,“ stěžovali si někteří.
„To je Balkán, to je Balkán,“ komentoval v kuloáru bleskové „vyřešení“ politické krize pouhým zamítnutím programu schůze jeden z občanských demokratů.
Mnohým poslancům ale spíše spadl kámen ze srdce. I když to nahlas nikdo neřekl, prozradila to jejich aktivita ve sněmovních restauracích, kde někteří již od rána své očekávané rozpuštění zapíjeli.
Pokud se nic nestane, pak mají na dalších deset měsíců jistotu peněz, kanceláří, počítačů, bydlení v hlavním městě, asistentů. To vše na státní útraty.
Nakonec na řádných volbách v červnu příštího roku vydělají i ti, kdo z politiky chtějí definitivně odejít. Jejich odchodné, které dostává každý jako zlatý padák, vzroste ještě o jeden plat.
Kdo mohl být nakonec včera opravdu zklamán, byl šéf ODS Mirek Topolánek. Jestliže se domníval, že jeho gesto vzdání se mandátu zapůsobí ve Sněmovně jako bomba na závěr nepodařeného dne, jeho prohlášení o tom, že jako poslanec končí, už moc nikdo neposlouchal. A tak derniéra poslance Topolánka má podobu velkého N (zamítnutí) u jeho hlasování o programu schůze, která se i jeho hlasem nekonala.