S navrženou verzí zatím nesouhlasí ani jedna ze dvou zbývajících vyjednávacích stran, tedy ani odbory, ani zaměstnavatelé. Podle odborářů je věcný záměr zákona plný pastí. "Má v sobě tolik nejasností a takové velké množství rizik, že ho musíme odmítnout jako celek. Ale nebráníme se dalšímu jednání," řekl Právu šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Milan Štěch.

Zaměstnavatelé záměr odmítají především proto, že nebyly splněny jejich podmínky týkající se snížení pojistného.

První dny marodění zaplatí zaměstnavatel

Hlavní změnou, se kterou Škromach počítá, je rozdělení platby nemocenských dávek mezi Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatele. V prvním roce účinnosti zákona, tedy v roce 2005, by měli zaměstnavatelé hradit svým zaměstnancům první týden nemoci, zbytek doby marodění pak ČSSZ. Od roku 2006 by měli zaměstnavatelé platit už prvních 14 dnů marodění.

"Tím se decentralizuje a výrazně zvýší i efektivnost společenské kontroly proti zneužívání systému," uvádí v návrhu Škromach. Připomíná, že tato praxe je obvyklá ve většině vyspělých zemí.

Zaměstnavatelům by se měla zároveň snížit procentní sazba pojistného na nemocenské pojištění ze současných 3,3 procenta na dvě procenta. "V roce 2006 bude sazba pojistného na nemocenské pojištění placené zaměstnavatelem činit 2,6 procenta," uvádí se dále v návrhu. To je hlavní důvod odmítavého stanoviska zaměstnavatelů. Přijde jim, že snížení pojistného je příliš malé: "My jsme ho chtěli snížit na 1,2 procenta, oni to snížili jen na 2 procenta," řekl Právu generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy ČR Zdeněk Liška.

"Navíc bychom chtěli jakési ekonomické vyhodnocení toho opatření, abychom věděli, jak to rozfázovat. Chtěli bychom, aby se oněch prvních sedm dní vyzkoušelo až od ledna 2006 a v ta druhá fáze - 14 dnů - od ledna 2007," dodal Liška.

Odbory chtějí garance

Šéf odborové centrály Štěch má výhrad více. Podle něj zákon například negarantuje zcela jasně a průhledně, že se lidem dávky v nemoci nesníží. "Dávky musí být v takové výši, aby v případě nemoci zaměstnance zajišťovaly udržení životní úrovně jeho rodiny. Měly by být spíše vyšší, než jsou dnes. Máme obavy, že to zatím věcný záměr neobsahuje," řekl Štěch. Přitom výše dávky je podle něj jednou z priorit odborů.

Mezi priority však podle něj patří i to, zda bude nemocenská dávka garantována státem. "Kdyby ji zaměstnavatel dlouhodobě neplatil, tak to někdo musí platit. To tam samozřejmě také musí být," doplnil Štěch s tím, že zaměstnavatel, jenž nevyplatí nemocenskou, by měl být značně sankcionován.

Štěch neskrýval obavu, že mnozí čeští zaměstnavatelé nejsou na vyplácení nemocenských dávek připraveni, nebo své pravomoci budou zneužívat: "Máme strach, že někteří naši zaměstnavatelé nejsou v takovém stavu, že je jim možné důvěřovat, že se toho zhostí odpovědným způsobem, a že to nebudou zneužívat. Bojíme se i toho, že budou zaměstnance, kteří jsou skutečně vážně nemocní, diskriminovat. I skrytou formou. Prostě takovému člověku mezi čtyřma očima řeknou: "Pepíku, jestli ještě jednou budeš marodit, tak tě při nejbližší příležitosti vyhodím. A tomu chceme zabránit," dodal Štěch.