Podle oficiálních údajů sice klesl v zemi počet násilných činů motivovaných rasovou nesnášenlivostí, ale ty, které se udály, vzbuzují obavy, že česká justice a policie ne vždy zajišťují obětem dostatečnou ochranu. Podobné znepokojení vyvolávají případy policejních excesů vůči rasovým menšinám. Existuje nicméně návrh zákona o inspekci bezpečnostních sil, který má nad nimi zajistit vládní dohled.

Jestliže v právní oblasti nastal pokrok v boji proti rasismu, legislativní prostředky na ochranu proti diskriminaci nejsou podle dokumentu stále dostatečné.

Evropská komise proti rasismu a netoleranci (ECRI), která jako orgán Rady Evropy tuto zprávu vypracovala, dále pochválila i nejvýše postavené české politiky, že odsoudili projevy extremismu a hrozili tvrdým opatřením zejména proti neonacistickým skupinám. Příkladné jsou i obce, které přijaly opatření zabraňující shromažďování extremistů.

Na druhou stranu někteří politici údajně z protiromských nálad dokázali těžit politický kapitál a znepokojivá je existence politické strany s podporou extrémní pravice, která je opět aktivnější, i šíření protiromských nálad v tisku a na internetu.

Pokrok i ve školství

Pokrok podle ECRI nastal i v českém školství, kde zvláštní školy, kam byly dříve posílány děti ze sociálně hůře přizpůsobivých romských rodin, nahradily specializované základní školy přijímající jen skutečně hendikepované děti. Přijímání romských asistentů do škol je krok správným směrem, ale opatření naráží zatím na nedostatek takovýchto pracovníků a i financí.

Životní úroveň Romů a jejich integrace do většinové společnosti se nicméně příliš nezlepšila, přičemž je tato menšina nadále znevýhodňována ve školství a pracovněprávních vztazích. Nadále narážejí Romové na potíže v oblasti bydlení a zdá se, že jejich segregace v tomto směru dál pokračuje. Abnormální je množství romských dětí posílaných sociálními úřady do dětských domovů z ekonomických nebo sociálních důvodů. Rodiče mohou být příliš snadno zbavení svých práv.

ECRI projevuje rovněž nespokojenost s azylovou politikou, která zabraňuje nelegálním imigrantům mít v repatriační proceduře ochranu podle mezinárodního práva.

Komise vydala České republice sérii doporučení, která mají v podstatě sjednat nápravu tam, kde byla nyní vyslovena kritika. ECRI v příští zprávě bude přihlížet k tomu, jak se k doporučením v průběhu příštích dvou let od vydání této zprávy budou české úřady stavět. Letošní dokument, který je čtvrtou zprávou o rasové situaci v ČR od pádu železné opony, byl vypracován v dubnu. Zveřejněn byl až nyní po náročném schvalovacím procesu v rámci Rady Evropy, který zakončilo jeho odsouhlasení ministerskou radou tohoto orgánu před týdnem.

V roce 2004 byla komise k Česku podstatně kritičtější a v podstatě stejných výtek se tehdy dočkalo například Maďarsko nebo Řecko.