Při normálním průběhu volebního období je tak odchodné pět platů. Současní poslanci dostanou jen čtyři. K tomu, aby dostali plnou sazbu, jim bude rok chybět.

Nejvíce si na účet připíše Lucie Talmanová, která jako místopředsedkyně Sněmovny dostane 468 800 korun hrubého. Znovu už nekandiduje.

Ke slušnému odchodnému pomohli straničtí kolegové zelené Kateřině Jacques, kterou na poslední chvíli prosadili do křesla předsedkyně výboru pro evropské záležitosti. Její odchodné tak bude před zdaněním 346 tisíc korun.

Čtvrt miliónu korun řadovému poslanci

Naopak její partner Martin Bursík doplatil na to, že odchází mimo politiku z postu řadového poslance. Obdrží odchodné poloviční, než jaké by mu náleželo, kdyby končil v ministerském křesle – 245 600 korun hrubého. Oba také již nekandidují.

Ve stejné situaci se ocitl také exministr dopravy Aleš Řebíček (ODS), který již na další působení ve vysoké politice rezignoval. Také Vlastimil Tlustý,  který dlouhá léta působil v nejlépe placených funkcích předsedy klubu či výboru, získá teď pouze to nejnižší možné odchodné řadového poslance.

Kdyby se ale do tří měsíců po rozpuštění Sněmovny stali třeba ministry nebo šéfy centrálních státních úřadů, odchodné by nedostali.

Zkrátka nepřijde ani Miloš Melčák, který se brání předčasnému rozpuštění zuby nehty. Pokud neuspěje, pak si jako předseda podvýboru pro dopravu přijde na odchodné ve výši 296 000 korun brutto. A do Sněmovny ve volbách už neusiluje.

Odchodné na své účty obdrží dalších více než padesát poslanců – to je čtvrtina dolní komory – kteří již buď nekandidují, nebo se ve svých stranách dostali na nevolitelné místo. Pokud ovšem nedokážou své voliče přesvědčit, že by jim měli dát přednostní hlasy, které by jim stačily na přeskákání úspěšnějších kolegů na kandidátce před nimi.

K takovému útoku se chystají např. dosavadní šéf ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) či jeho místopředseda Stanislav Křeček (ČSSD). Když se jim nepodaří prodrat se na volitelnou pozici, získají Benda 346 tisíc a Křeček 296 tisíc hrubého.

Odcházející poslanci mají možnost se vrátit do svého zaměstnání, které kvůli politice opustili.

Všichni musí dát svá majetková přiznání

Zákon jim poskytuje tuto ochranu ještě rok po skončení mandátu. Většina z nich ale této možnosti nevyužívá, neboť během působení v politice získají kontakty, které jim otevírají dveře na lépe placená místa.

Jen část se vrací k původní profesi – jde převážně o podnikatele či advokáty nebo umělce. O návratu na ministerstvo zahraničí např. uvažuje Jan Schwippel, který úřad před pěti lety opouštěl z funkce vrchního rady.

Jedno bude mít ale dvoustovka poslanců, kteří si sami rozpustí Sněmovnu, společné. Do třiceti dnů od data ukončení funkce budou muset předložit veřejnosti k nahlédnutí své majetkové poměry. Odhalí movitý i nemovitý majetek nově nabytý během letošního roku, přiznat budou muset i výši svých dluhů. Přitom do 30. června všichni ústavní činitelé museli odevzdat parlamentu přiznání za loňský rok.