Záležitost má podle předsedy sněmovního klubu KSČM Pavla Kováčika dva výklady. Podle prvního mandát vzniká zvolením a při zrušení rozhodnutí o rozpuštění Sněmovny by se nedal obnovit. "Druhý výklad je, a ten je podle mě pravděpodobnější, že jestliže se zruší rozhodnutí od samého počátku, tak se k němu přihlíží, jako by nikdy nebylo," uvedl Kováčik.

Podle místopředsedkyně poslanců KDU-ČSL Michaely Šojdrové by osud Sněmovny závisel na tom, jak by ústavní stížnost vypadala. Rovněž ona se přiklání názoru, že by byla dolní komora obnovena.

Předseda poslanců ODS Petr Tluchoř nechtěl na toto téma spekulovat. "Udělali jsme vše pro maximálně čisté a ústavně konformní řešení," řekl. Jakékoli prodlužování politické nestability by bylo v době ekonomické krize pro Českou republiku smrtící, dodal Tluchoř.

"Není na co podat stížnost," je přesvědčen poslanec, který si nepřál být jmenován. Při hypotetické situaci, že by soud rozpuštění sněmovny zrušil, si je stoprocentně jistý, že by se sněmovna opět "napustila".

Právníci se na obnovení Sněmovny neshodnou

Právníci se v názoru na to, zda by se Sněmovna mohla opět sejít, rozcházejí. "Ve chvíli, kdy bude Poslanecká sněmovna rozpuštěna, tak mám pocit, že bez nějaké výslovné ústavní úpravy těžko může být uvedena zpět do chodu," řekl Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Česko podle něj žádnou takovou úpravu nemá.

Opačného názoru je Petr Kolman z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. "Pokud by ÚS stěžovateli vyhověl, pak by se Sněmovna opravdu musela znovu sejít," sdělil. Taková šance je ale podle něj velmi malá a on nevěří, že by stěžovatelé mohli u Ústavního soudu uspět.

Ústavní novelu o rozpuštění Sněmovny schválili poslanci a senátoři v pátek. Postup bude takový, že Sněmovnu rozpustí prezident, pokud takový návrh schválí třípětinová většina všech poslanců. Potom by vyhlásil předčasné volby. Sněmovna chce tento postup využít už v úterý. [celá zpráva]

Zákonodárci schválili ústavní novelu potom, co Ústavní soud vyhověl Melčákově stížnosti a zrušil jednorázový ústavní zákon o zániku současné Sněmovny a volbách vyhlášených na 9. a 10. října. [celá zpráva]

Samotná ústavní změna problematická patrně není. Není ale jasné, zda by při jejím využití pro současnou Sněmovnu nebyl porušen princip retroaktivity. Podle něho je nepřípustná zpětná účinnost. Podle některých názorů by měl být zákon použitelný až pro příští volební období, jinak by mohl být napaden pro účelovost.

Novela již zakotvila ve Sbírce zákonů

Poslancům už ale nic nebrání v tom, aby v úterý rozhodovala o svém rozpuštění. Novela ústavy, která to má umožnit, v pondělí nabyla účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů. Platí to i pro souběžnou novelu volebního zákona, na jejímž základě prezident bude moci po rozpuštění dolní komory vyhlásit předčasné volby na 6. a 7. listopadu.