Článek
Záleží ale na tom, zda ústavní stížnost skutečně někdo podá. Zvažují to poslanci Miloš Melčák a Juraj Raninec, ale podle některých právníků by to museli stihnout už do zítřka, než bude Sněmovna rozpuštěna.
Celý problém tkví v principu retroaktivity, podle něhož je nepřípustné, aby zákon vstupoval se zpětnou účinností do již probíhajícího volebního období. Právě na to se ve svém verdiktu ÚS odvolal, když vyhověl stížnosti poslance Melčáka a ústavní zákon o předčasných volbách zrušil.
Jak již Právo informovalo, případné stížnosti na obecnou změnu ústavy by ÚS vyhověl zřejmě na základě porušení principu retroaktivity, kterým argumentoval právě Melčák.
Soud by mohl uvést, že ustanovení, že Sněmovna se může rozpustit třípětinovou většinou, by mělo být závazné až pro další volební období. Pokud by platilo pro to nynější, šlo by o další účelovou, tedy napadnutelnou změnu.
ÚS se ve svém čtvrtečním výroku odvolal na svůj nález z roku 1997, kdy konstatoval, že „k základním principům vymezujícím kategorii právního státu patří princip ochrany důvěry občanů v právo a s tím související princip zákazu zpětné účinnosti právních norem“. Podle ÚS zákaz retroaktivity je jedním z principů demokratického právního státu.
Právě před dalšími odvoláními na princip retroaktivity varoval ve svém odlišném stanovisku ústavní soudce Jan Musil.
Nechci vyvolávat předčasné obavy, avšak domnívám se, že tím ÚS otevřel vrátka pro zpochybnění jakékoli budoucí úpravy (...) a to nejen pro poslance, ale možná i pro kteréhokoli voliče
Upozornil, že princip retroaktivity není „monolitní pojem“ a připouští řadu výjimek v závislosti na druhu právní oblasti. Existují rozdíly například ve veřejném (ústavním, trestním, aj.) či soukromém právu (občanském, obchodním).
„Domyslel ÚS to, že nastolením problému retroaktivity, jako jednoho z nosných důvodů pro zrušení tohoto ústavního zákona, petrifikuje pro celé volební období úpravu alternativ zkrácení volebního období?“ tázal se. Přeloženo do češtiny: Musil se obává, že ÚS zamezil jakékoliv změně ústavy až do termínu řádných voleb v červnu 2010.
„Nechci vyvolávat předčasné obavy, avšak domnívám se, že tím ÚS otevřel vrátka pro zpochybnění jakékoli budoucí úpravy (i když nová úprava bude obecná), též cestou individuální ústavní stížnosti, a to nejen pro poslance, ale možná i pro kteréhokoli voliče,“ varoval Musil.
A odborníci na ústavu tvrdí, že zpochybnění je reálné. „Obávám se, že při šikovnosti podání dalšího návrhu a stejném přístupu ÚS by i novela ústavy mohla být zrušena,“ řekl Právu Jiří Hřebejk, proděkan Právnické fakulty UK.
„Volební období Sněmovny je uzavřený proces, nicméně kdybychom k tomu přistupovali tak, že se nedá nic měnit, tak bychom se nikam nedostali,“ dodal.
Podle profesora Václava Pavlíčka tu nebezpečí napadení „přirozeně může být“, argumentovat retroaktivitou je prý ale nesmyslné.
„Rozhodnutí stejně směřují do budoucnosti. Například zákon o vstupu do EU – tam se to také nedělalo tak, že bude platit až po ukončení volebního období parlamentu, ačkoli se postavení Sněmovny a Senátů kvůli normám EU nepochybně změnilo,“ uvedl.
Jeho kolega Radovan Suchánek, který byl členem expertní komise pro ústavní změnu za ČSSD, také tvrdí, že existuje riziko další stížnosti.
Volby v prosinci, nebo až na jaře?
Podle Suchánka se Sněmovně svou páteční změnou ústavy sice podařilo odstranit námitku soudu, že předchozí ústavní zákon byl jednorázový krok, problém retroaktivity však zůstává.
„ÚS provedl srovnání s jednorázovým ústavním zákonem České národní rady z roku 1990, jímž bylo zkráceno volební období ČNR, nikoli ale té, která ústavní zákon přijala, nýbrž až té následující,“ řekl Právu.
Soud uvedl, že voliči nebyli se změnou seznámeni, když volili před třemi lety, a tudíž ji nemohli zohlednit při hlasování. „A to je problém ústavní změny, která sice zavádí obecný institut, ten však nebyl znám na počátku volebního období,“ doplnil Suchánek.
