Senátoři chtěli, aby zákon o střetu zájmů v omezeném rozsahu platil jen do konce příštího roku s tím, že vláda do té doby připraví účelnější normu. Tento úmysl našel podporu u 22 poslanců, zatímco novelu zákona v původním znění, která má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, podpořilo 155 členů dolní komory.

"Senát dospěl k závěru, že toto opatření není dostatečně systémové, že by tento zákon vyžadoval opravdu komplexní posouzení, které všechny skupiny mají spadat do povinnosti majetkových přiznání, od jaké úrovně veřejných prostředků, se kterými mají možnost nakládat, nebo ovlivňovat jejich použití by měly do tohoto režimu spadat," marně zdůvodňoval senátní verzi senátor ODS Jiří Oberfalzer.

Majetková přiznání musejí kromě ústavních činitelů a řídících pracovníků státních nebo obcemi zřízených institucí předkládat také šéfové ústředních státních orgánů, ředitelé tajných služeb nebo členové statutárních, řídících, dozorčích a kontrolních orgánů. Již loni byli povinnosti zbaveni soudci a státní zástupci, přibyla naopak některým policistům.

Poslanci nestihli novelu posoudit

Novelu předložili tři poslanci stran bývalé vládní koalice včetně exministra školství Ondřeje Lišky (SZ) s cílem osvobodit už letos ředitele škol od povinnosti podávat majetková přiznání. Normu ale sněmovna schvalovala až 10. června, Senát ji projednal o osm dní později. Poslanci novelu nestihli týž měsíc posoudit, ředitelé škol tak měli do konce června přiznání podat. Někteří ředitelé tak již podle informací učinili ještě před schvalováním novely, shodli se však na tom, že v podstatě neměli co přiznávat.

Hrozba střetu zájmů v případě ředitelů škol a jejich zástupců není podle Lišky natolik závažná, aby ospravedlňovala povinnost podávat oznámení o majetku a další zásahy do ústavou zaručeného práva na soukromí.

Novela se týká řídících pracovníků státních či obcemi zřízených škol, nikoli škol, jejichž zřizovateli jsou ministerstva vnitra či obrany, a to kvůli rozdílům v právním postavení. Znamená to, že šéfové těchto škol budou muset přiznání podávat i nadále.

Sněmovna změnila pravidla slučování zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny se budou moct v budoucnu sloučit pouze tehdy, pokud některá z nich rok od založení nezíská alespoň 100 000 pojištěnců nebo se ocitne v nucené správě. Rozhodla o tom v pátek sněmovna a přehlasovala verzi schválenou Senátem. Pro sněmovní návrh hlasovala ČSSD, KSČM, pět lidovců a nezařazení poslanci Olga Zubová, Věra Jakubková a Jan Schwippel.

Platný zákon o pojišťovnách nyní umožňuje, aby pojišťovna a zdravotnické zařízení byly majetkově propojeny. Novela to má změnit. Její autor, lidovecký poslanec Ludvík Hovorka varoval poslance před účelovými fúzemi pojišťoven. Zmínil se o nedávném sloučení pojišťovny Agel s Hutnickou zdravotní pojišťovnou (HZP) a jejich následné fúzi s Českou národní zdravotní pojišťovnou (ČNZP). Podle lidovců může podobné slučování způsobit zdravotnický monopol některých společností a v důsledku toho ohrozit zdraví lidí.

Středočeský hejtman a stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) považuje Hovorkou navrženou novelu sice pouze za kosmetickou, ČSSD ji ale podpořila. "Ta zásadní změna nás čeká až po volbách, kdy se bude muset změnit způsob řízení pojišťoven, aby nemohly některé soukromé subjekty prostřednictvím nastrčených osob řídit a ovládat veřejnoprávní zdravotní pojišťovny," řekl novinářům po hlasování Rath.

Senátní verze, kterou v horní komoře navrhl bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) také zpřísňovala pravidla fúzí pojišťoven, ale jinak. Podle Hovorky však Senát zcela rušil jeho znění. Vypustil právě pasáž, která hovořila o hranici 100 000 pojištěnců a nucené správě. Podle Hovorky Senát neřešil ani střet zájmů zástupců pojišťoven.