„Zneužil svého závěrečného vystoupení bezprecedentním způsobem. I to by mělo vést soudce k potvrzení voleb v původním termínu,“ sdělil ve čtvrtek Topolánek na dotaz Práva, co říká na Zaorálkovo vystoupení před soudem. Podrobnosti neuvedl s odkazem na večerní tiskovou konferenci ODS.

Zaorálek v závěrečné řeči, na kterou poukazuje Topolánek, hovořil například o tom, že se rozhodnutí o předčasných volbách odehrálo v mimořádně vypjatých podmínkách, v době krize a předsednictví EU. Mluvil i o současné mimořádné situaci, použil příměr „když se kácí les, létají třísky“.  

ON-LINE REPORTÁŽ z jednání Ústavního soudu ZDE

Zaorálkovo závěrečné slovo označila za závažné pochybení i místopředsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová z ODS. Němcová v tiskovém prohlášení napadla především Zaorálkovo tvrzení, že "principy je třeba ctít, ale že na ně nebylo dost času“. Připomněla též načasování a okolnosti pádu vlády.

Ostatní politici oslovení Právem nechtěli Zaorálkovo vystoupení před soudem příliš hodnotit, protože jej neviděli. Místopředseda ústavně právního výboru Zdeněk Jičínský (ČSSD) na základě zkušeností zastává názor, že vystoupení před ÚS nemají na verdikt vliv. „Nemyslím si, že ta vystoupení ovlivní verdikt, který ÚS vynese,“ míní Jičínský.

Jičínský přitom označil situaci za absurdní. „Vymyká se to v rámci normálního lidského rozumu,“ uvedl. Pozastavil se nad tím, že před ÚS probíhá dokazování. Míní totiž, že by soud v tomto případě měl stížnost odmítnout a vyzvat obě komory parlamentu, aby napříště nevyužívaly formu jednorázového ústavního zákona a přijaly obecnou ústavní úpravu. Podle Jičínského soud hazarduje se svou autoritou.  

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach sledoval pouze zpravodajství na internetu, nechtěl se tedy k Zaorálkovi vyjádřit.

Vlčka přepadly nečekané zdravotní komplikace

„Průběh jednání soudu jsem nesledoval,“ řekl Právu šéf Sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD), který měl původně při jednání zastupovat dolní parlamentní komoru.

Jak ale Vlček uvedl, přepadly ho už ve středu nečekané zdravotní komplikace, a proto zrušil svůj čtvrteční program. Zaorálka prý pověřil zastupováním proto, že místopředseda Sněmovny původně měl spolu s ním do Brna jet a jednání se účastnit.

Komentovat situaci nechtěl místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM), který, jak řekl Právu, by v nepřítomnosti Vlčka měl zájem do Brna jet a komoru zastupovat jako právník. „Je to svobodné rozhodnutí Vlčka, že tam poslal Zaorálka,“ uvedl. 

Chápe nicméně, že zřejmě se kalkulovalo s tím, že jednu komoru bude zastupovat člen ODS, v tomto případě předseda Přemysl Sobotka, a v druhém případě člen soc. dem. „Má to svou logiku,“ poznamenal Filip.

K vystupováním Zaorálka uvedl, že Ústavní soud není součástí soustavy soudů ČR, jeho úlohou je posuzování ústavnosti, kdy se probírají nejen právní teorie, ale i širší ústavní rozhled, tedy obecné principy, a proto Zaorálkovo filozofické zaměření může být logické.

Poslanci se v době jednání soudu rozprchli

Zatímco v Brně probíhalo klíčové jednání Ústavního soudu o tom, zda zruší říjnové volby, v Poslanecké sněmovně panoval už od rána neobvyklý klid. Poslanci, kterých dorazilo jen něco málo přes polovinu, se během dopoledne přes probíhající schůzi začali vytrácet, takže například smlouva s Gruzií o ochraně utajovaných informací prošla jen 55 hlasy. Z celkových dvou set zákonodárců totiž hlasovalo jen 75.

Otázkou je, zda poslanci mizeli zrovna kvůli Ústavnímu soudu, jehož jednání přenášela televize, nebo byla důvodem spíše předvolební kampaň.

Čtvrteční jednání Sněmovny jsou navíc tradičně poznamenány malým zájmem, protože jsou pravidelně na pořadu interpelace, jichž se často účastní pouze jejich aktéři. Ranní písemné interpelace byly tentokrát zrušeny, a to z prostého důvodu, že žádná nebyla podána. Na odpolední ústní interpelace na premiéra Jana Fischera se přihlásili jen tři poslanci. Ministry se rozhodlo dotazovat jen 11 členů dolní komory.