Premiér Fischer po mimořádném jednání kabinetu, půl hodiny před půlnocí, oznámil, že vládě se debatu o rozpočtu nepodařilo uzavřít a bude o návrzích na úspory diskutovat znovu ve středu. Upozornil, že ani v případě neprosazení úsporných opatření nepočítá návrh s valorizací důchodů.

Přerušení diskuse o Janotových úsporných balíčcích není v žádném případě troubení na ústup, poznamenal premiér Fischer.

Podle něj k odložení vedly procesní i obsahové důvody, například některé návrhy ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky byly v rozporu s dnes přijatým zákonem o šrotovném, přesněji s některými sociálně orientovanými "přílepky".

Návrh úsporných opatření připravil ministr financí Eduard Janota společně s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Šimerkou a ministryní zdravotnictví Danou Juráskovou. Opasky by si podle nich měly utáhnout i rodiny s dětmi. Snížením sociální podpory rodinám by se mělo ušetřit 12 miliard korun. Úspory by se dotkly příspěvku na dítě, rodičovského, mateřské i porodného. Toto opatření by stejně jako daňové změny mělo platit pouze příští rok.

Porodné by kleslo o 3000 korun

Porodné se má podle návrhu ministrů snížit o tři tisíce na deset tisíc korun, mateřská zhruba o dvacet procent a rodičovský příspěvek o 10 procent. Například rodič, který je doma s dítětem tři roky, by měl měsíčně dostávat jen 6840 korun namísto současných 7600 korun. Úpravou rodičovského příspěvku by stát ušetřil tři miliardy korun. O stokorunu měsíčně by měly klesnout i dětské přídavky.

Návrh ministrů předpokládal také větší úspory v oblasti podpor na zaměstnanost handicapovaných a příspěvků na sociální služby. Škrty se mají dotknout dlouhodobě nemocných. Nově by mělo také platit, že ošetřovné získá rodič až od čtvrtého dne nemoci dítěte. Celkem by změny v sociální oblasti podle ČTK znamenaly posílení příjmů o 31 miliard korun a snížení výdajů o 13,5 miliardy korun.

Mezi další navrhovaná úsporná opatření patří například dočasné zvýšení dolní sazby DPH z devíti na 11 procent a horní z 19 na 20 procent. Dále Janota počítá s nárůstem spotřební daně u benzínu a nafty o korunu na litr, u krabičky cigaret o 2,50 Kč a u půllitru piva o 50 haléřů. Rovněž chce zvýšit sazby daně z nemovitostí na dvojnásobek (jedná se o příjem rozpočtů obcí) či navýšit strop pro platbu sociálního a zdravotního pojištění ze čtyřnásobku průměrné měsíční mzdy na šestinásobek.

Nižší i nemocenská

Mírně by se měly snížit i dávky nemocenské, a to kvůli sjednocení sazby pro stanovení denní výše nemocenské na 60 procent, a tedy zrušení zvýhodnění dlouhodobých pracovních neschopností. Naopak dávky pro nezaměstnané by měly zůstat na úrovni 45–60 procent dosavadní mzdy, vyplácených pět měsíců. Snížit by se měl pouze strop pro dávky nezaměstnaným se zdravotním postižením.

Janota také navrhuje snížit o třetinu státní příspěvek na stavební spoření či zrušit rezervace peněz na tzv. mrtvé duše na úřadech: Ty dnes čítají asi 13 000 pracovních míst, odejít ze státní správy by pak mělo asi sedm tisíc zaměstnanců. Celková úspora by v tomto případě podle ministerstva financí měla přesáhnout čtyři miliardy korun.

Celkem by balíček měl umožnit snížení výdajů státního rozpočtu o zhruba 38 miliard a zvýšení příjmů asi o 33 miliard korun. Deficit by tak nakonec nemusel přesáhnout 160 miliard. Většina lídrů politických stran ale změnám v daních a sociální oblasti není těsně před volbami nakloněna.
Návrh rozpočtu musí vláda předložit Sněmovně do konce září. Jeho projednáváním se ale poslanci už zabývat nebudou.