V sále se před desátou hodinou začala scházet veřejnost, především z řad studentů práv. K dispozici měli 63 míst. Hojně zastoupeni byli i novináři. Kromě sálu bylo možné jednání sledovat na velkoplošných obrazovkách v areálu soudu. Zájem veřejnosti nebyl tak velký, jak se očekávalo.

ON-LINE reportáž: jednání Ústavního soudu

Soudce Pavel Holländer na začátku jednání přednesl text stížnosti Miloše Melčáka. Následně promluvil místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), který ústavním soudcům vysvětloval, že nemají oprávnění o tomto zákonu rozhodovat.

Nad jeho přítomností se podivoval další místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM). Vůbec prý netušil, že zájem Sněmovny nebude obhajovat její šéf Miloslav Vlček (ČSSD), jinak by o vystoupení jako právník měl také zájem.

Před plénem soudců zodpovídal Zaorálek, do jaké míry zastupuje celou Sněmovnu včetně menšinových názorů, které mohou být pravdivé. Zaorálek to popřel s tím, že zastupuje většinový názor. Ve své řeči pak Melčákův advokát Jan Kalvoda podotkl, že Zaorálek zastával spíše svá "vlastní kontroverzní stanoviska".

Zaorálek také hájil svržení vlády a následné sestavování úřednického kabinetu. Podle něj ústava jinou možnost řešení nenavrhovala. Kromě toho také odkázal na plnění role opozice. Kalvoda k tomu dodal, že ústava počítá se svržením vlády v případě, že opozice bude chtít se ujmout vlády.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský

FOTO: David W Cerny , Reuters

Soudci mají tři možnosti

Politici doufají, že ústavní soudci se doberou řešení ještě ve čtvrtek, a sice v tom smyslu, že je stížnost Miloše Melčáka neoprávněná.

Předseda ODS Mirek Topolánek ve středu na TV Prima řekl, že doufá, že ústavní soudci najdou nějakou obezličku, která jim umožní, aby z toho vyšli s čistým štítem a přitom umožnili volby v původně stanoveném termínu 9. až 10. října, jak bylo původně plánováno.

V opačném případě strany spoléhají na schválení ústavního zákona, který by umožnil prezidentovi rozpustit Sněmovnu, když se na tom zákonodárci dohodnou. Pokud vše půjde tak, jak se strany zatím dohodly, měly by volby být 6. a 7. listopadu. [celá zpráva]

I když ústavní soudci rozhodnou, že Melčákova stížnost není oprávněná, neznamená to, že volby budou ve stanoveném termínu. Večer zasedne Ústřední volební komise a teprve ta určí, zda se stanovené termíny dají stihnout.

Miloš Melčák podal k Ústavnímu soudu stížnost na zákon, kterým poslanci zkrátili své čtyřleté funkční období. Podle něj jde o neústavní krok. Navíc je zákon pouze jednorázový (platí do 15. 10. 2009) a v Ústavě přitom zůstane navždy. Základní zákon státu se tak podle odpůrců takového způsobu řešení politických sporů zapleveluje.