Návrh zákona o urychlení stavby této silnice předložili sněmovně poslanci ze všech sněmovních stran. Komunikace má spojit Liberec přes území Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje s Lipníkem nad Bečvou na Přerovsku. Sněmovna ale přijala některé body pozměňujícího návrhu Zdenky Dopitové (ČSSD). V předloze nahradila "rychlostní komunikaci R35" obecným termínem "dopravní a technická infrastruktura".

Český právní řád sice znal vyvlastnění, ale to, co je a není ve veřejném zájmu nebylo přesně vymezeno. Zahrnutí dopravní a technické infrastruktury pod hlavičku veřejného zájmu tak může zjednodušit vyvlastňování pozemků u soudu.

Bursík hrozí Ústavním soudem

Proti zákonu ostře vystoupil bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Podle něho je protiústavní a pohrozil, že by se jím mohl zabývat Ústavní soud. Poslanci už potom nehlasovali o jiných návrzích.

Podle jednoho z nich se k silnici R35 měla přidat také dálnice D11 směřující na Hradec Králové. Další pozměňovací návrh předpokládal, že se účinnost zákona rozšíří například na dálnice D1, D3 směrující na České Budějovice nebo D8 směřující na sever přes České středohoří a další rychlostní komunikace.

Odkladný účinek odvolání proti vyvlastnění se neruší 

Poslanci ve středu odmítli poslaneckou novelu zákona o vyvlastnění, která měla urychlit a zjednodušit proces vyvlastňování pozemků pro stavbu liniových staveb, jako jsou dálnice či železniční koridory. 

Novela zákona předpokládala, že podání žaloby proti vyvlastnění již nebude mít odkladný účinek. Novela souvisí se zákonem, který má urychlit výstavbu rychlostní komunikace R35 a který je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním. Má tuto komunikaci prohlásit za stavbu ve veřejném zájmu, což umožní používat i institut vyvlastnění.

Poslanci k zákonu podali několik pozměňovacích návrhů, z nichž vyplývá, že za stavbu ve veřejném zájmu by měly být považovány stavby téměř všech dálnic a rychlostních komunikací.

Předkladatelé novely, Miloslav Vlček z ČSSD a Oldřich Vojíř (ODS) chtěli, aby poslanci schválili normu ve zkráceném řízení již v prvním čtení. Odpůrci upozorňovali, že novela obsahuje některé nedostatky, například v ní nebylo stanoveno, od kdy by platila. 

Martin Bursík nepřímo obvinil předsedu Sněmovny Vlčka, že předložením návrhů zákonů na poslední chvíli se pouze snaží vytěžit politický kapitál před volbami.