„Po mnoha desetiletích oficiální nekomunikace dospěly obě země k závěru, že tato situace není produktivní a neumožňuje hájit zájmy jejich občanů. Z těchto důvodů se česká a lichtenštejnská vláda rozhodly, že naváží diplomatické vztahy,“ uvedl ministr Kohout.

Podle něj je to poslední kamínek v mozaice vztahů s evropskými státy. „Lichtenštejnsko bylo poslední zemí, s níž jsme diplomatické vztahy neměli,“ vyzvedl význam úterní ceremonie.

Podpis dvou dokumentů ale neřeší nejpalčivější problémy vztahů mezi Prahou a Vaduzem, hlavním městem Lichtenštejnského knížectví. To potvrdila i ministryně Fricková: podpis prohlášení a memoranda podle ní neznamená konec majetkových nároků lichtenštejnské knížecí rodiny ani jednoznačné uznání Česka.

Majetky rodu Lichtenštejnů, které se rozkládaly zejména na Moravě, byly konfiskovány na základě Benešových dekretů v roce 1945. Knížecí rod stále usiluje o jejich navrácení. „Ne, není to tak, že by se knížecí rodina majetkových nároků vzdala. Nároky jsou otázkou právních pozic a memorandum ani prohlášení se jich nijak netýkají,“ uvedla ministryně. Ujistila jen, že i hlavě Lichtenštejnska záleží na přátelských vztazích s ČR.

Úterní podpisový akt neznamená ani plné uznání Česka jako nástupnické země po bývalém Československu. „Existuje stále hodně otevřených otázek, které nejsou vyjasněny,“ řekla k tomu ministryně.

Daňové úniky se zatím nevyřeší

Obě země si od navázání diplomatických vztahů slibují výhody v oblasti politiky, ekonomiky, kultury i turistiky. Jakousi „cestovní mapou“ pro budoucí spolupráci je podle ministryně Frickové memorandum.

Ministryně také oznámila, že se obě strany „shodly na zahájení jednání o smlouvě o dvojím zdanění“.

To ale neznamená, že české úřady se hned tak dostanou k údajům o českých občanech a firmách, kteří se pomocí kont v Lichtenštejnsku dopouštěli daňových úniků. „Otevírá se možnost pro uzavření dohody o dvojím zdanění. Ty další věci jsou následné,“ uvedl mluvčí ministra zahraničí Milan Řepka.

Česko a Lichtenštejnsko také vytvoří společnou komisi historiků pro zpracování otázek společné minulosti. Podle Kohouta by komise měla začít pracovat příští rok. “Jejím smyslem nebude, aby přinášela jakákoli prohlášení,“ ujistil ministr. Cílem je podle něj poznání společné minulosti.

Lichtenštejnové byli od Bílé hory jedněmi z největších pozemkových vlastníků na území České koruny a významně ovlivnili české dějiny. Jen díky náhodě a na základě výměny části statků na severovýchodní Moravě se stali vlastníky a panovníky dnešního Lichtenštejnska.