S možností nasadit provokatéry počítá analýza ministra vnitra Stanislava Grosse (ČSSD).

Ministři Grossovi uložili, aby do konce června příštího roku ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti vypracoval věcné záměry zákonů, které budou navrhované metody upravovat. ČTK to řekl Jindřich Marek z tiskového odboru Úřadu vlády. Teprve po předložení konkrétních legislativních návrhů chce vláda rozhodnout, jaké prostředky mohou potírání korupce zlepšit.

Pokud by řízená provokace byla v ČR povolena, byli by jí vystaveni podle ministerstva vnitra policisté, celníci, pracovníci tajných služeb a vězeňské služby, státní zástupci, soudci i úředníků státní správy a samosprávy. Zavedení takzvaného testu integrity by přivítali experti, kteří se bojem proti úplatkářství zabývají, i když připouštějí určitá omezení této metody. Stát totiž nemůže trestně postihnout čin, který sám vyprovokuje. Metoda má v České republice i v zahraničí rovněž řadu kritiků, kteří řízenou provokaci považují za velmi kontroverzní.

Úplatek versus zaměstnání?

Řízenou provokaci podporuje například nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Dostatečné by podle ní bylo zapracovat tvrdé postihy do pracovního práva, nikoliv trestního. Lidé by si pak podle ní mnohem lépe rozmysleli, zda se jim vyplatí přijmout úplatek a riskovat ztrátu zaměstnání.

Grossův záměr vítají rovněž pracovníci nevládní neziskové organizace Transparency International, která se na vytváření protikorupčních programů zaměřuje. Výkonná ředitelka české pobočky Adriana Krnáčová však lituje, že vnitro předkládá vládě teprve pouhou analýzu. "Vytvořit z ní nějaký zákon bude komplikované a bude to nějakou dobu trvat," uvedla Krnáčová.