„Bude to asi světový rekord, neznám jiný případ ve světě, kdy by ústavní soud přistoupil k projednávání v tak ohromném tempu,“ sdělil Rychetský. Podle něj už soud má vyjádření obou komor parlamentu.

Rychetský ale neuvedl, kdy Ústavní soud rozhodne: "Nikdo nemůže očekávat, že já dneska z tohoto místa řeknu, kdy a jak soud rozhodne. Nikdo v této zemí neví, kdy bude rozhodnuto. Nestane-li se nějaké zemětřesení, ve čtvrtek Ústavní soud zasedne. Netroufám si posoudit, zda ve čtvrtek také rozhodne, nevím, co v průběhu jednání zazní.“

K rychlosti jednání také uvedl: „Není možné, aby Ústavní soud rozhodl bez účastníků, bez jejich slyšení.“

Soud zohledňuje veřejný zájem

Rychetský přiznal, že mu bylo jasné, že předběžné rozhodnutí o pozastavení voleb vyvolá rozruch: „Byl jsem si vědom toho, že je to v této zemi první ojedinělé rozhodnutí, všichni jsme si byli vědomi toho, že nemůže nevyvolat ohlas, překvapila mě ale míra emocí a míra nerozvážnosti v soudech nejen u jednotlivých politiků, ale i v médiích.“

"Někdo tu ústavu opravdu chránit musí, zejména v zemi, která - jak se ukazuje - ještě není ustálenou fungující demokracií." Pavel Rychetský

Rozhodnutí soudu ale hájí, tvrdí že bylo ve veřejném zájmu. „Hlavní argument veřejného zájmu je ochrana ústavy, ústavnosti, tedy i ústavnosti předčasných voleb, aby je někdo poté nemohl zpochybnit,“ řekl a k významu předčasných voleb dodal: „Ustavní osud nezpochybnil veřejný zájem na konání předčasných voleb, velmi k tomu přihlíží, jen současně zdůrazňuje, aby takové předčasné volby proběhly v souladu s ústavním zákonem.

Bez Melčákovy stížnosti by ÚS nic neprojednával 

K rozhodnutí projednat stížnost podle Rychetského přispělo i to, že se při projednávání zákona o zkrácení volebního období a vypsání předčasných voleb objevil odkaz na podobný případ z roku 1997. Tehdy se ale uvádělo, že jde o výjimečný případ, který se už nebude opakovat a pokud by se měl opakovat, tak se to bude řešit změnou ústavy. 

Rychetský přitom v roce 1997 hlasoval pro zkrácení, ovšem s tím, že poukazoval na to, že je to výjimečný krok, který se nesmí opakovat. V televizi připustil, že i tehdy se objevily hlasy odborníků, že to bylo protiústavní. Nikdo se ale tehdy na Ústavní soud neobrátil. "Bez Melčákovy stížnosti bychom zákon posuzovat nemohli," dodal. 

Rychetský také vysvětlil, proč Ústavní soud stížnost přijal. Podle něj lze ze zákona ústavu ústavními zákony měnit nebo doplňovat. "Tento případ ale suspenduje ústavu, hrozí, že nebude ústava platit."

Předseda ČSSD Jiří Paroubek zpochybnil právo Ústavního soudu projednávat ústavní zákony. Podle Rychetského na to soud právo má. Odkázal se na případy z Rakouska a Německa.

"Ústavní soud se chová jako třetí komora parlamentu, koneckonců i v jiných zemích s tím mají problémy. To je asi normální souboj mezi výkonnou, zákonodárnou a soudní mocí. Přišlo to do nevhodné doby pět týdnů před volbami, kdy hrozí rozpočtové provizorium," řekl Paroubek. 

Rychetský také uvedl, že chápe, že u politiků není Ústavní osud oblíben, protože nad parlamentem, vládou a prezidentem je ještě jeden orgán, který má kompetenci rušit jejich rozhodnutí, byť jen výjimečně.