"Jestliže nějaký odborný experiment evidentně nevychází a působí škody a ty škody jsou dnes oficiálním znaleckým posudkem odhadnuty na 32 miliard korun, tak je určitá zaťatost těchto vědců téměř neospravedlnitelná," uvedl Zeman. Podotkl, že Jihočeský a Plzeňský kraj, na jejichž území Národní park a chráněná krajinná oblast Šumava leží, by měly mít právo ovlivňovat tamní dění.

Jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD) tento týden odložil zvažované vyhlášení stavu nebezpečí, o situaci ho bude informovat speciální expertní skupina.

Zemanem vyčíslená škoda je podle ředitele správy šumavského parku Františka Krejčího nesmysl, také podle něj neplatí, že by vedení parku proti škůdci nebojovalo. "Na 20 procentech národního parku se nezasahuje proti kůrovci, na zbytku se zasahuje," vysvětlil Krejčí.

Škoda 32 miliard korun je podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha nereálná. "Viděl jsem některé expertní posudky, které přirovnají stromy uschlé kůrovcem ke zkáze lesa, v podstatě vyasfaltované ploše, a pak to spočtou jako ekonomickou újmu, což je naprostý nesmysl," uvedl Bláha.

Podle Jaroslava Vrby z přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity je současný boj proti kůrovci nafouknutou mediální bublinou a nic mimořádného se v parku neděje. "Nikdo z nás nepodporuje bezzásahovost v celém parku. Nám se jedná o nějakých 13 procent území parku," poznamenal Vrba.

Aktuálně v Národním parku Šumava pracuje 152 lesních dělníků s motorovými pilami, 26 těžkých těžařských strojů - harvestorů, 20 univerzálních kolových traktorů, 18 lehkých vyvážecích souprav a 20 malých pásových vyklizovačů. Na ochraně lesa proti kůrovci teď pracuje několik set lidí, shrnul Krejčí. Bylo vytěženo 149 000 metrů kubických kůrovcového dříví, vyznačeno k těžbě je dalších 48 000 metrů krychlových.