Přitom nejvyšší vládní činitelé reprezentují stát mnohem častěji než řadoví úředníci, a tudíž by znalost jednoho světového jazyka byla namístě.

 To naznačil před časem i prezident Václav Klaus, který se před jmenováním nového ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD) písemně dotázal premiéra Špidly, které jazyky budoucí člen vlády ovládá. Přitom prezident nemůže členy vlády z těchto znalostí zkoušet.

Urban: řeči mají znát i politici

Sám Urban dnes přiznává, že by v čele státu měli stát lidé jazykově vybavení. Právu řekl, že vůbec netuší, proč vláda neschválila v minulosti také usnesení, které by k výuce jazyků zavázalo kromě vysokých státních úředníků také vysoké politiky. "Myslím, že ministr z toho nemůže být vyloučen, a nevím, proč se usnesení týká jen úředníků," prohlásil. Dodal, že docela dobře rozumí anglicky a mluví francouzsky, nicméně při oficiálních jednáních má s sebou raději tlumočníka.

Podle premiéra záleží na voličích

Vladimír Špidla je ale opačného názoru. "Nemyslím si, že bychom měli schválit stejné usnesení týkající se členů vlády," řekl Špidla Právu. Podle něj je totiž principem pro sestavení vlády legitimita, kterou ti lidé získají ve volbách. "Např. ministerský předseda Turecka nezná žádný jazyk a znám i jiné ministerské předsedy, kteří znají jen anglicky, protože je to jejich rodný jazyk," zdůraznil premiér. Sám hovoří německy a když se připraví, je schopen vést rozhovor ve francouzštině.

:. ANKETA
Měla by být znalost cizích jazyků předpokladem pro získání funkce ve vládě?
Hlasujte v anketě na konci článku.

Nedávno Špidlu slovně v rádiu napadl místopředseda ODS Petr Nečas, když v souvislosti s debatou o EU v Římě řekl: "Absolutním a základním předpokladem pro skutečně úspěšné vedení těchto jednání je taková maličkost v uvozovkách, jako je znalost angličtiny... A posíláme-li premiéra, který není schopen vést jednání bez tlumočníka, možnosti dosažení nějakých kuloárových dohod ve prospěch ČR se velmi omezují."

Podobně jako Špidla se vyjádřil pro Právo místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU). Sice uznává přednosti rozhovorů bez tlumočníka, nicméně nepovažuje za nezbytné nutit k výuce jazyků členy vlády. "Nechť sami lidé ve volbách zváží, zda dotyčný má splňovat určité předpoklady pro výkon funkce," poznamenal. Podle něj je na občanech, aby rozhodli, zda premiérem nebo ministrem zahraničí má být člověk, který nemluví žádným jazykem.

Mareš však, stejně jako Špidla, nedodal, že občané ve volbách nevolí členy vlády, ale pouze poslance. Ale ani zákonodárce, kteří zasedají v mezinárodních orgánech, nikdo nenutí k povinné znalosti jazyka a ke složení zkoušky z něj. Na svou adresu historik, amerikanista Mareš dodal, že je schopen vést jednání v angličtině, polštině a ruštině, tlumočníka používá při němčině.

Handicap přiznali pouze anonymně

Někteří ministři však anonymně přiznávají, že právě jazykový handicap občas u několika z nich vede k tomu, že na některé zahraniční služební cesty raději nejezdí. Připouštějí, že sice při oficiálních jednáních mají k dispozici tlumočníka, ovšem při neformálních setkáních, která bývají často důležitější, je neschopnost domluvit se bez překladatele velmi nepříjemná. I proto mnozí dohánějí svůj dluh soukromým studiem většinou angličtiny.

Ministři jsou však oproti úředníkům ve velké výhodě: zatímco usnesení vlády stanoví, že pokud byrokraté nebudou do konce roku 2005 vládnout nějakým světovým jazykem, přijdou o své místo, členy vlády kvůli neznalosti nikdo neodvolá. "Každý ministr by měl znát nejméně jeden jazyk tak, aby v něm mohl plynule mluvit," řekl Právu šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Stejně jako premiér ale nevidí důvod k tomu členy vlády nutit a zavazovat vládním usnesením. "Podle mě to nemá smysl," řekl s tím, že ministři, kteří budou zasedat v různých orgánech Evropské unie, budou mít tlumočníka.

Přiznal, že po našem vstupu do EU se nebude ve všech evropských orgánech mluvit ve všech národních jazycích. Taková praxe zůstane jen v Evropské radě nebo při velkých zasedáních. V ostatních orgánech se podle něj překládá do angličtiny, francouzštiny, němčiny a dnes také do italštiny, neboť stále je předsednickou zemí. Svoboda řekl, že sám se domluví anglicky, rusky a pokročil také ve francouzštině. "V ní sice ještě nejsem schopen vést jednání, ale určitě je to další jazyk, na kterém pracuji," zdůraznil ministr.

Bez tlumočníka raději ani ránu

Znalosti, které vláda svým usnesením vyžaduje na úřednících, by měli mít také členové vlády. To tvrdí i ministr pro místní rozvoj Pavel Němec (US-DEU), který ale přiznává, že při oficiálních jednáních používá tlumočníka, při neformálních setkáních pak uplatní svou znalost angličtiny a němčiny.  Stejně se na dotaz Práva vyjádřil také ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD), který se domluví bulharsky a rusky, učí se anglicky.

Přednost vlastnímu zájmu než usnesení vlády by dala ministryně školství Petra Buzková (ČSSD). "Nemyslím si, že se na ministry musí vztahovat usnesení, ale je v zájmu každého ministra se jazykově vzdělávat, aby se dostal co nejdál," řekla Právu. Rovněž ona se neformálně domluví anglicky, dokáže v této řeči podle svých slov pronést i projev, ale na složité jednání si bere tlumočníka.

"S jazykem na tom člověk může být vždy lépe," komentoval své schopnosti ministr informatiky Vladimír Mlynář (US-DEU). Připustil, že sice společenskou konverzaci v angličtině zvládá sám, ale na jednání, zejména týkající se telekomunikací, kde je mnoho odborných termínů, si bere tlumočníka. Proto chodí soukromě na angličtinu. Bez tlumočníka jako bez ruky si připadá ministr kultury Pavel Dostál (ČSSD), který přiznává, že s cizími jazyky si nerozumí.