"Kterýkoli z postupů, o nichž dosud uvažovali politici, obchází ducha ústavy,“ řekl Právu bývalý poslanec ODA Kalvoda.

"Nejdiskutovanější z nich, senátní návrh, který by měl umožnit rozpuštění Sněmovny třípětinovou většinou, znemožňuje část Ústavy, která říká, že Sněmovnu lze rozpustit pouze v době tři měsíce před koncem jejího volebního období či dříve,“ vysvětlil základní námitku Kalvoda.

"Pokud se přijme ona jednoduchá změna, pak se musí zrušit či změnit další ustanovení ústavy. Včetně toho, které zakazuje rozpustit Směnovnu tři měsíce před koncem (pravidelného) volebního období. Je to praktické a zamezuje to politickým tyjátrům a zbytečným nákladům. Pokud však bleskurychlí ústavoměnci chtějí dosáhnout svého, musí zrušit i to, vždyť je stále účinný onen ústavní zákon o zkrácení volebního období," dodává Kalvoda.

Ústava totiž nařizuje, že Sněmovnu lze rozpustit v termínu do tří měsíců před koncem řádného (čtyřletého) volebního období. Jelikož si politici volební období zkrátili, vztahuje se nyní tento zákon o rozpuštění dolní komory i na jejich úpravu.

Nynější senátní návrh, který politici prosazují, neobsahuje žádné časové určení vzhledem ke konci volebního období, teoreticky by tedy mohl být uplatněn kdykoliv, tedy i těsně před volbami, a tím by byl v rozporu s druhým odstavcem článku 35 Ústavy. Celý text Ústavy.

I Kalvoda dříve kritizoval

Kalvoda připustil, že jeho klient Melčák je připraven takový pokus politiků, který by také obcházel ducha ústavy, znovu napadnout.

Představitelé parlamentních stran se ve středu na jednání s prezidentem Václavem Klausem dohodli, že zřídí expertní skupinu, která má ústavní problém vyřešit. [celá zpráva]

Kalvoda připustil, že Melčákova stížnost u něj nalezla pochopení, protože už v roce 1998 byl kritikem jednrázového zkrácení volebního období.

"Základním smyslem jeho postupu je zrušení ústavního zákona o zkrácení tohoto volebního období. To pan Melčák navrhnout nemohl, to může samo o sobě navrhnout jen určitý počet poslanců. Jinak se zrušení zákona lze domáhat jen ve spojení s ústavní stížností, tvrdící porušení individuálních práv, v tomto případě pana Melčáka," vysvětlil Kalvoda, proč Melčák podal stížnost na zkrácení svého mandátu. Pro tento účel byl zbaven svým klientem mlčenlivosti, doplnil.

"Budiž řečeno, že pan Melčák předvídal své osočování ze zištnosti - domáhá se přece plné délky svého mandátu. A platu - dodávají znalci jeho motivace. Nikdo jim to nerozmluví. Mimochodem, nevšiml jsem si, že by patřil k poslancům, sedícím v orgánech komunálních či státních firem, jak je zvykem," dodal právník. I Ústavní soud si prý vyslechl, že smyslem Melčákovy stížnosti není obrana jeho mandátu, ale obrana ústavy.