"Budu všem ministrům vysvětlovat, co by znamenalo, kdyby to bylo jen 160 miliard," řekl Janota při příchodu novinářům. Na tuto částku by údajně mohl dokázat schodek snížit úpravami zákonů, například změnou daně z přidané hodnoty. Rychlé přijetí potřebných změn v zákonech však už fakticky na čtvrteční schůzce podle něj odmítli lídři dvou největších stran ODS a ČSSD Mirek Topolánek a Jiří Paroubek.

Janota připustil, že rezorty při přípravě rozpočtu chtěly i další peníze, celkem 80 miliard korun. "Tady musí být můj přístup velmi, velmi přísný. Nemohu si dovolit další výdaje, které by šly nad rámec 230 miliard. V tomto smyslu nemohou očekávat moji podporu," podotkl ministr financí.  

Například ministryně školství Miroslava Kopicová při příjezdu poznamenala, že by potřebovala nejméně dvě miliardy korun navíc. "Když dostaneme dvě miliardy, tak nesáháme učitelům na platy," řekla.

Zkrácenému rozpočtu budou chybět legislativní změny

Také ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka připustil, že se bude snažit určité finance vybojovat. "Byl bych špatný ministr, kdybych na tuto možnost rezignoval," podotkl. Konkrétní částku nechtěl uvést, ale peníze by prý potřeboval pro rodiny s dětmi, důchodce, zdravotně postižené, staré či handicapované. Chápe ale Janotův názor, že další peníze nejsou k dispozici. "Otázka sestavení rozpočtu je věcí kompromisu," podotkl ale.

ČSSD i ODS návrh státního rozpočtu vypracovaný kabinetem premiéra Jana Fischera neodmítají, nechtějí však před volbami přijímat žádné legislativní změny.

Návrh rozpočtu na příští rok musí vláda stihnout projednat a schválit ještě před říjnovými volbami. Nový kabinet, který vzejde z voleb, bude muset zřejmě předložit návrh nový. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ale už dříve řekl, že v otázce rozpočtu je třeba ctít kontinuitu a vycházet z Janotova návrhu. Také podle šéfa ODS Mirka Topolánka by měl být schválen návrh rozpočtu Fischerovy vlády.