Židovská zahrada, na které byl ve středověku židovský hřbitov, ležela na jih od zkoumaného místa, přímo na něj pravděpodobně nedosahovala. Nález židovských hrobů by ale nebyl dobrou zprávou pro investora stavby. Podle archeologů by silné židovské organizace trvaly na zachování piety místa, jak se stalo asi před deseti lety při stavbě garáží České pojišťovny v nedaleké Vladislavově ulici. Židovští rabíni tehdy pořádali demonstrace v Česku i v zahraničí.

Náhrobky se podle Cymbalaka do zdí domů dostaly nejspíše po zániku hřbitova nebo v jeho konečné fázi existence. "To je dost typické pro oblasti poblíž hřbitovů, příklady takových nálezů nejsou známé jenom z Prahy," podotkl Cymbalak.  

Archeologický výzkum, který pracovníci NPÚ považují za jedny z nejdůležitějších vykopávek v historickém centru města posledních let, začal na počátku srpna. Vědcům se již díky nim podařilo například dokázat, že na toto místo na pomezí Nového a Starého Města zasahovalo osídlení z 12. století. Že zde Pražané bydleli již ve 12. století, dokazují zbytky takzvané keramiky se zduřelými okraji.

Archelogové objevili na Národní v Praze středověké židovské náhrobky

Archelogové objevili na Národní v Praze středověké židovské náhrobky

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Archeologický výzkum, který pracovníci NPÚ považují za jedny z nejdůležitějších vykopávek v historickém centru města posledních let, začal na počátku srpna. Vědcům se již díky nim podařilo například dokázat, že na toto místo na pomezí Nového a Starého Města zasahovalo osídlení z 12. století. "Osídlení, které je tu zastoupeno, spadá již do raného středověku," řekl Cymbalak. Že zde Pražané bydleli již ve 12. století, dokazují zbytky takzvané keramiky se zduřelými okraji.

Ve středověku se poblíž zkoumaného místa nalézal Újezd u svatého Martina, vedla tudy také cesta ze Starého Města na Vyšehrad. Podél ní se mohlo již v době raného středověku nacházet osídlení.

Archeologové chtějí na místě probádat téměř 3 500 metrů čtverečních, což je více než polovina celé stavební plochy. Část z ní poničily novodobé domy, vědci ale čekají, že pod jejich sklepy budou neporušená naleziště. Vědci například předpokládají, že se jim podaří lokalizovat gotické sklepy, nevylučují ani další překvapení.

Vědci si slibují i nálezy z pravěku

Zatímco v prvních dnech archeologové především dohlíželi na práci těžké techniky, která odkryla novodobé vrstvy, další části naleziště pracovníci NPÚ pomalu odkopávají ručně. Místo výrazně poškodila výstavba metra v 70. letech minulého století. "Potvrdilo se, že plocha je poškozena. Míra poškození ale není tak výrazná, jak by se mohlo zdát z archivních snímků," řekl Cymbalak.

Kromě dokladů osídlení ze 12. století se archeologům podařilo objevit i zlomky keramiky, skla, zvířecích kostí nebo mince. Lokalizovali také zahloubené objekty, tedy například jímky či studně, které pocházejí z období 14. až 16. století, nebo obvodové zdivo pozdějších domů.

Vědci si od výzkumu například slibují, že jim vedle záchrany archeologických památek pomůže odpovědět na otázky, jak vypadalo místní osídlení při založení Nového Města Karlem IV., nebo kdy zde vznikly první kamenné domy. Nevylučují ani starší nálezy z pravěku.

Archeologický výzkum platí podle zákona investor multifunkčního objektu Copa Centrum, který bude stát asi čtyři miliardy korun. Vykopávky budou stát asi 0,6 procenta veškerých nákladů na stavbu, v západní Evropě to jsou podle archeologů dvě až tři procenta.