"Je to ambiciózní projekt, ale je řeč o oblasti, v níž jsou největší rozdíly mezi pohledy USA a Evropy," upozornil americký politolog Jeffrey Gedmin, ředitel berlínského Aspenova Institutu.

"Obě strany by si měly udělat jasno v hodnocení hrozby a Evropané v postoji k vedoucí roli USA v Alianci," zdůraznil. "Aliance musí nejdřív vyřešit vztahy EU s USA, než se bude věnovat Blízkému východu," souhlasila rovněž Margarita Mathiopoulosová, šéfka bezpečnostní komise německých svobodných demokratů.

"Pokud se (v oblasti) během příštích deseti let nic nepodnikne proti šíření ZHN, může se vývoj vydat směrem, který nikdo nezastaví," varovala však Thérese Delpechová, ředitelka Francouzské komise pro atomovou energii.

Spojenci o prevenci dosud nejednali

Český velvyslanec v NATO Karel Kovanda upozornil, že spojenci dosud zevrubně nejednali o preventivních vojenských akcích ve vztahu ke své doktríně a kvůli pomalé přeměně evropských armád upozornil, že Aliance by si neměla brát větší úkoly, než na které stačí. Připomněl, že NATO se už přímo angažuje v Afghánistánu a nepřímo v Iráku a pomáhá misím OSN i EU.

Vyzval rovněž ke zkvalitnění středomořského dialogu, jenž Aliance vede od roku 1994 s Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Mauretánií, Marokem a Tuniskem.

Podle mínění Uzi Arada, bývalého činitele izraelské rozvědky Mossad (1975-99), by se Aliance neměla zaměřovat na změny režimů, ale přizpůsobit svou doktrínu cílené preventivní bezpečnostní aktivitě, což odpovídá její povaze vojenské organizace. Jde o úkoly přesahující kapacity jednotlivých zemí a vyžadující dělbu práce. Proto by Evropa neměla podlamovat NATO, jelikož sama na problémy nestačí, řekl Arad.

Oblast je s to mít vlastní středisko

Jordánský princ El Hassan bin Talál naléhal, aby byla pozornost věnovaná skutečným potřebám oblasti a ne zájmům (mocností). "USA mají od Kaspiku po Čínu 26 základen. Jaký je jejich účel? Můžeme sdílet jejich poslání?" zeptal se mj.

Varoval před necitlivostí k náboženským a kulturním zvláštnostem v oblasti, která podle jeho soudu je s to vytvořit jedno společné středisko. Poukázal také na potřebu humanitárního Marshallova plánu pro Blízký východ jako investici do bezpečnosti.

Adam Michnik, šéfredaktor polského listu Gazeta Wyborcza, v dopise konferenci napsal, že vojenské vítězství v Iráku se obrátí v opak, pokud nevyústí v demokracii. Ta nebude bez iráckých demokratů, jimž ostatní země mohou pomoci, zdůraznil.

Bývalý prezident Václav Havel účastníkům řekl, že vstupujeme do multipolárního světa a při přechodu k demokracii se musí navzájem respektovat odlišné kultury a civilizační okruhy a hledat, co je spojuje.